7.10. 2008  – Mamuška Awuška má narozeniny Awuško, přejeme ti všechno nejlepší. Ještě chvilku a dosáhneš plnoletosti ;o))

25.9. - 28.9. 2008  – Dogtrekking krajem Oty Pavla Montík se zúčastnil na trati LONG (103,5 - neoficiálně 99 km)) a že mu to pěkně šlo a měli príma parťáka, došli s časem 23:41 na 3. místě. Fotky z akce můžete najít tady a tady.

16.9. 2008  – Čumáček, koťátko, které jsme si nechali z posledního vrhu, se bohužel roznemohl a přesto, že jsme se snažili ho zachránit, nás navždy opustil :o(.

11.9.–14.9.2008  – Oderský puchýř 2008. Poslední ročník Oderáčku byl zvlášť vydařený. Trať, dlouhá 101,5 km, důkladně prověřila fyzické schopnosti závodníků i jejich psychickou odolnost. Montík s páníčkem do setmění zvládli 50 km a v noci si vyzkoušeli, jak vypadá pochod ve tmě, mlze a vysoké mokré trávě, občas mezi stády krav a přes pokácené stromy. Taky díky tomu, že tentokrát měli dobré parťáky na cestě, zvládli trasu v čase 24:53, což jim vyneslo 4. místo. Tentokrát byla na špici pole docela tlačenice a medaile jim utekla opravdu vo fous: na třetího jim scházelo 9 minut a na druhého 21.
Foťák se z Italska nevrátil, a tak fotky zase nejsou, povedlo se nám jen ukořistit něco od kolegů a mapku trati.

29.8.–30.8.2008  – Stezkou vlka 2008.Závod, specifický svou tradiční náročností a povinným bivakem, který ho rozděluje na dvě etapy, byl letos kvůli časovým omezením ze strany lesních zpráv vyjmut ze seriálu MČR. Přesto se ho Montík s páníčkem zúčastnili, protože stihnout ujít 59 km v členitém horském terénu v limitu do 19 hodiny večerní byla neodolatelná výzva. Nakonec se ukázalo, že limit není až tak vražedný. Trasa byla citlivě zvolená a přes skutečnost, že bylo nutné během 84 km překonat celkové převýšení 2660 m (z toho 2030 na prvních 59 kilometrech), dovláčel Montík páníčka do cíle v krásném čase 17:31. Překvapivě z 56 účastníků celou trasu zvládlo 39 a dosažený výkon stačil na 22.místo (v kategorii starších mužů by to odpovídalo 9. místu). Spokojenost je ale veliká - Montík s páníčkem tak poprvé pokořili psychologickou hranici 20 hodin.
Foťák odcestoval do Italska, takže fotky tentokrát nejsou žádné, tak si aspoň prohlédněte profil trati...

26.8.2008  – Champion international de Beauté tak můžeme na Montíka od 13. srpna volat. Přišla nám z Belgie rulička a v ní papír, podepsaný panem Declerquem. Na tuhle chvíli jsme čekali skoro celé čtyři roky - nejdřív nám těsně před splněním podmínek pro získání pracovního certifikátu změnili pravidla a když jsme letos v lednu konečně podmínky splnili, trvalo to dlouhých 7 měsíců, než jsme se titulu dočkali. Teď ho ale Montíkovi už nikdo nevezme. Budeme se ho muset zeptat, jestli mu ještě můžeme tykat ;o))

16.8.–24.8.2008  – Tyra je taková vesnička na úpatí Javorového v Moravskoslezských Beskydech. Strávili jsme tam příjemný týden s přáteli hovawartů a boxerů, malinko jsme si zacvičili, občas vyrazili na výlet a hodně jezdili do aquaparků v okolí, antož nás k tomu nutilo počasí. Fotek je poskrovnu, vlastně jen z výletu na Javorový a pár momentek; to proto, že foťák zůstal v autě, když měl jít s námi - někdy prostě horko způsobuje celkovou malátnost ;o).
V sobotu si Montík přes páníčkovu usilovnou snahu mu to kazit střihnul zkoušku FPR3 a v neděli se společně s háráním zblblou Mindou a svými lidmi zase přesunul do západních Čech.

31.7.–3.8.2008  – Fryštácký dogtrekking 2008 ...ve dvě hodiny v noci jsme dorazili, vyspali se a po dvanácti hodinách makali na Zlínsko za dalším dobrodružstvím. Závod byl super, zvlášť rád bude páníček vzpomínat na to, jak ho 20 km před cílem poslala ochotná místní domorodkyně po sejití z trasy 5 kilometrů na vedlejší kopec, aby pak zjistil, že musí, zatraceně, slézt v tom vedru znova dolů a vyšplhat na ten správný, o dost větší. A taky na nešťastné došlápnutí na 80.km, po kterém mu nožka otekla jako bakule. Vzhledem k tomu, že Montík byl po předchozím cestování vážně unavený, je 9.místo s časem 32:56 úspěchem.. Fotky uvidíte, když kliknete na emblém závodu. Přečtěte si, jak si vedla Minda na turistické trati 35 km, tentokrát poprvé s paničkou.

23.7.–30.7.2008  – Suomen Hovawart ry:n päänäyttely Tervakoskella tedy, vlastně, aby bylo dobře rozumnět - přejdeme radši zase z finštiny do češtiny. Zachtělo se nám zajet na skok do Skandinávie, že abychom taky viděli, jak si stojí tamní hovawartí chov a při té příležitosti se ukázat na jejich speciální výstavě. Výstava to byla docela veliká: 267 zvířat. Překvapilo nás několik věcí: středomořské klima (celou dobu bylo 26 - 30 stupňů); precizní organizace celé akce (bylo znát, že je už osmnáctá); vynikající úroveň vystavovatelů; perfektní vycvičenost psů (jak jsme si mohli ověřit druhý den na závodech v obedience); exteriérová vyrovnanost zvířat. O přírodě netřeba mluvit - pár obrázků poví mnoho. To, že jsme nerozumněli ani slovo, byl detail; stačilo vědět, že Monty je urukset (pes) a Minda nartut (fena) a zbytek už se nějak spytlikoval.
Montík podal vcelku standardní výkon a mezi konkurenty se neztratil - u rozhodčího Jürgena Krämmera získal ocenění V2 ve třídě šampionů. O výsledku Mindy si můžete přečíst v jejím deníčku. Protože to byla cesta, plná dobrodružství - museli jsme přehopsat placaté pobaltské republiky a móře - nasekali jsme spoustu fotek.

19.7.2008  – Ukázky Zajeli jsme se se záchranáři předvést do okolí Kraslic. Trošku jsme si popletli adresu, a tak jsme cestou viděli pár okolních kopečků, ale nakonec všechno dobře dopadlo, dětský tábor jsme našli a pejsci předvedli hledání dětí v krabicích. Nakonec byli do sytosti nakrmeni piškoty při hromadném šmajchlování.

17.7.2008  – Lucínek maká a hovici se válejí ;o).

11.7.–13.7.2008  – Hanácká štreka je závod, jehož třetí ročník se uskutečnil v Nízkém Jeseníku. Start a cíl byly v Hraničných Petrovicích a nejvzdálenější místo, ke kterému opravdu stálo za to dojít, byly Rešovské vodopády na 51.km. Montík absolvoval 35 km z 91 v botičkách a budil tím zaslouženou pozornost místních horalů; nakonec se ukázalo, že se páníček rozhodnul moudře - počasí bylo takové, že si dost psů popálilo tlapky na asfaltu nebo si je odřeli na tvrdých cestách. Jeseník je to sice nízký, ale kopce v něm jsou občas docela příkré, a tak jsme si užili, hlavně v druhé půlce trochu toho šplháníčka. Na rozdíl od první půle, kde jsme naopak prožívali blouděníčko, což způsobilo jisté potíže a částečné páníčkovo nakrknutí (na zmiňovaných kopcích se postupně změnilo ve vyčerpání). V cíli jsme se ale dozvěděli, že ani kdybychom nebloudili, nezměnilo by se na konečném pořadí téměř nic. Ti tři, co doběhli před námi, byli doma s minimálním náskokem 7 hodin. Cestou jsme něco nafotili a v cíli počkali na Mindu, která si půjčila na závod tetu Jindrákovou, aby s ní mohla opět dosáhnout druhého místa v MIDu na 43 km.

9.7.2008  – Devadesátiprocentní Mikeš hlídá garáž a Cameron mu pomáhá.

7.7.2008  – Po poslední zkušenosti s horkým asfaltem jsme se radši rozhodli naučit Montyho chodit v botách ;o)).

5.7.2008  – Devadesátiprocentní Mikeš se válel a odpočíval a zatím se děly věci. Ve středu v noci zmizel Chlupáč a Čilouš, ze čtvrtka na pátek i Cameron s Čumákem. Najednou jsme byli bez koťat. Do pátrací akce jsme zapojili vesnickou zpravodajskou službu, ale po strakáčcích jako by se země slehla. Že by kuny? Až v sobotu jsme najednou za plotem objevili Čilouše s Cameronem, spokojené a s plnými bříšky a přes noc dorazil i zbytek kočičí smečky. Je to jasné: Zbyška je vzala na první trek s loveckým výcvikem ;o)).

2.7.2008  – Devadesátiprocentnímu Mikešovi je kočičí bouda malá, Jan a Kryšpín na nás čouhají z vody (ale protože volají strašně potichu, není jim rozumnět, co chtějí) a strakatá rodinka roste jako z vody.

28.6.2008  – Vypravili jsme se do Oseka, abychom se zúčastnili 18. ročníku Pochodu Hany Benešové. Protože jsme malinko zahajali, odstartovali jsme na trase 47 km o 3 hodiny později, než jsme měli v úmyslu, a tak jsme nakonec měli trošku napilno, abychom stihli konec akce. Ale ne zase natolik, abychom nestihli udělat pár obrázků úchvatné krajiny východních Krušných hor. Příští rok půjdeme jistě zase, protože palačinky v Horní vsi stály opravdu za to!

21.6.2008  – Počasí bylo snesitelné, tak jsme se rozhodli vyvenčit Mindu s Montíkem a zaskočili přes kopec do Nejdku ke kamarádům na kafe. Cestou jsme fotili.

11.6.2008  – 15.6.2008: Setkání na Komorníku. Komorník je rybník nedaleko Kunžaku. U rybníka je kemp a v kempu se sešla máma Awista, dnes pravděpodobně nejstarší žijící hovawart v Čechách, s některými svými dětni a jejich potomky. Bylo jich asi 21 a Montík mezi nimi nemohl chybět. Jak už máme ve zvyku, jeli jsme na sraz zkratkou, tentokrát přes Tisou u Děčína a Doksy a už cestou jsme fotili. Na místě srazu jsme zažili něco výcviku, ale o hodně víc putování a veselení se s přáteli. Máme hódně moc fotek. Uteklo to bohužel až moc rychle; cestou zpět jsme ještě v Mladé Vožici stačili zachránit poraněného puštíka, který za odměnu páníčka poškrábal na ruce, a v pořádku jsme dojeli zase domů.

8.6.2008  – Měděnec bylo další místo, které nás lákalo. Za odměnu, že na nás tak hezky čekali, jsme tam vzali Mindu s Montíkem. Vyrazili jsme po červené značce z Boče do Perštejna, potom po modré přes Údolíčko na Měděnec, abychom se pokochali pohledy od kaple neposkvrněného početí Panny Marie, po červené do Horní Halže a zpátky po zelené přes Vykmanov a Ondřejov zpátky do Perštejna a Boče. Byl to pěkný výlet a cestou jsme nafotili pár obrázků.

7.6.2008  – Svod a bonitace. Aranka se rozhodla, že nás vezme s sebou do Mladé Boleslavi na svod štěňat, a tak jsem zase po nějaké době byli na hovawartí akci bez hoviků. Posloužili jsme při tom jako pomůcka u povahových testů, kde jsme vytvářeli skupinku, a tak se stalo, že jsme viděli celou kolekci předváděných zvířat. Bohužel jsme museli konstatovat, že zvířata, která zvládla test bez problémů, by se dala spočítat na prstech jedné ruky. Nevyrovnanost povah (na které se podle našeho názoru podílí významnou měrou také masovost chovu v Česku) je rok od roku markantnější. Jasně také bylo vidět, jak stresující test u kolíku nejistotu psů ještě více zvětšuje. Myslíme si, že je na čase, aby byly povahové testy změněny a aby byla kritéria pro výběr chovných zvířat zpřísněna.
Po povahových testech jsme zašli podpořit Aranku u svodu, kde se sešla s pěti dalšími sourozenci. Musíme říct, že z nich rostou pěkní psi a feny a vrh se jeví, alespoň podle předváděných zvířat, jako vyrovnaný. Udělali jsme pár momentek.

30.5.–1.6.2008  – Šlapanický vlk Moravským krasem. Zúčastnili jsme se a přežili. Trasa byla oficiálně 103 km. Ve skutečnosti měřila o trochu víc. Závodníků na LONG dorazilo asi 38, tak to vypadalo na příjemnou komorní akci. Jenže svítilo sluníčko a přesto, že jsme šli hodně lesem a Montík se mohl dost chladit, bylo dost náročné se v pekelné výhni kloudně pohybovat. Viděli jsme pár krásných míst, přespali v lese a hrábli si hodně hluboko na dno svých sil. Výsledkem bylo 7. místo v kategorii a čas 33:08. Kliknutím na obrázek se dostanete na fotky z akce na Rajčeti...

Jindráci s BeeBee a Berrčou se zúčastnili na kratší trati (41 km) a s časem 8:05 si došli pro medaile. Jirka s blondýnou byli ve své kategorii třetí a Radka s Berrčou dokonce vyhrály! Blahopřejeme a přejeme hodně dalších úspěšných kilometrů ;o)).
Občas se v souvislosti s dogtrekkingem setkáváme s názorem, že chudáci psi jsou na těchto akcích vlastně týráni a vlečeni po trati proti své vůli. Něco v tom smyslu, že někdo je schopen "kvůli medaili psa třeba zabít..." Ubezpečujeme ctěné publikum, že ten, kdo dokáže vyplodit takový blud, nemá ani vzdálené tušení, o čem to vlastně mluví. Pokud jde o dlouhé tratě, zúčastňují se jich všechna možná plemena od velkých až po trpasličí (ve šlapanicích startoval na LONGu dokonce, tuším, čínský chocholatý pes), víme o případech, kdy závodí pravidelně i psi s DKK stupně 2 - a to dlouhodobě a bez následků. Nedovedeme si představit, jak někdo vleče byť jen 10 kilometrů psa proti jeho vůli - pokud pes nechce, nikam nedojdete. Chůze (respektive klus) je nejpřirozenějším pohybem a tudíž, ač to tak nevypadá, paradoxně menší psi a psi, se kterými psovodi běží, bývají méně unavení.
Tvrzení, že např. trať 40 km je pro psa extrémní zátěž a že mu může způsobit dysplazii pak je už opravdu z kategorie fantasmagorií: do závodů nesmějí psi mladší 12 měsíců (tedy před ukončením vývoje všech růstových partií) a pokud jde o extrémnost, danou vzdáleností, viděli jsme a mnohokrát si vyzkoušeli, že po 30 - 50 kilometrech psi ani neodpočívají, ale dovádějí mezi sebou a honí se; tak se určitě extrémně zatížené zvíře nechová; psa prostě není možné hodnotit podle lidských kritérií. Pro ty, kdo to neví, pro informaci: nejčastějším důvodem k odstoupení ze závodu nebývá únava nebo zranění člověka, ale psa; i když se občasným zraněním vždycky nelze vyhnout, jsou spíše výjimkou, protože "pes na prvním místě" je zásadou číslo jedna.
Až tedy uslyšíte někoho tvrdit podobné nesmysly, zeptejte se ho, jak často se zúčastňuje byť jen třeba turistických výletů se psem.
Pokud jde o hovawarta, máme za to, že přímo v popisu vlastností plemena se mluví o tom, že jde o psa vhodného ke sportovním aktivitám, zdravého a otužilého. Kdo říká, že mu procházky můžou uškodit, popírá samotnou charakteristiku plemene.

25.5.2008  – Motýlí farma. Páníček s rodinkou nechali pejsky doma a vyrazili do Egerlandska posbírat nějaká dřevěná kolečka a podívat se jak se chovaji motýli. Na mobily při tom zvěčnili pár těchhle krasavců.

21.5.2008  – Nová kočičátka. Zbyška oslavila narozeniny a svátek a hned druhý den porodila koťátka. Zatím jsme je fotili hodně opatrně, aby neutekla ( ;o) ), ale vypadá to, že bude dost těžké si z nich vybrat jsou asi tři a všechna trojbarevná, tedy podle všeho holčičky. Naši strakáčci.

17.5.2008  – Nordland Doghike. Na víkend jsme tentokrát vyjeli o kousek blíž - do nejsevernějšího cípu Rakouska (co se Evropská unie připojila k Československu, není to, jak je všeobecně známo, žádný problém) - do oblasti, zvané Nordland, kde rakouský klub dogtrekařů pořádal vycházku s mezinárodní účastí, zvanou Nordland Doghike. Počasí nám přálo a že hned na začátku bylo řečeno, že časy hrají roli pouze orientační, nic nás nenutilo k velkým výkonům. To až v momentě, kdy jsme se ocitli kapku mimo mapu a poté se na ni po kratší (5 - 7 km) zacházce zase vrátili, abychom si zahráli adrenalinovou hru na ztrácení a nacházení věcí, jsme museli kapičku přidat. Okruh byl asi 40 (pro nás asi 47) km a za 10 hodin a 12 minut jsme ho měli zdolaný. Pokochali jsme se krásami kraje, kde kdysi řádil loupežník Johann Georg Grasl, naučili se trochu orientovat po rakouských turistických trasách (které občas vedly jinak, než na mapě a občas směřovaly k cíli dvěma různými směry) a poučili se o tom, že když zazlobí psychika, je někdy pochod po rovině těžší, než v horách.
Mezi zúčastněnými jsme se rozhodně neztratili, myslíme, že si nás po tom, co jsme hnali vedoucího skautů autem 5 km zpátky po trati, abychom mu následně řekli, že papíry jsme ve skutečnosti neztratili a že jen nešťastně zapadly hlouběji v batohu, určitě budou pamatovat ;o))). Z Čechů jsme měli nejlepší čas. Z Čechů jsme měli nejhorší čas. Z Čechů jsme tam totiž byli jediní. Což nevadilo, protože, jak se později ukázalo, každý Rakušák je aspoň z poloviny Čech (a z druhé Maďar).
Akce se nám móc líbila a doufáme, že za rok se zúčastníme zase. Tady je mapka pochodu a popis trati (v opačném směru, protože ten byl na poslední chvíli změněn) je na stránkách rakouského dogtrekking - klubu .
Obrázky jsou na Rajčeti

10.5.2008  – Odskočili jsme si na speciální výstavu do Kroměříže, protože příležitostí pokecat si se známými není nikdy dost; taky jsme potřebovali ukázat Montíka na svodu a zkusit, co to udělá, když Mindu vytáhneme do mezitřídy. Počasí bylo (možná až moc) slunečné, ale chladil nás příjemný větérek, a tak jsme si spálenin od sluníčka všimli až večer. Nálada byla výborná a rozhodčí kvalitní - psy rozhodovala paní Kapsch z Rakouska. Ve třídě šampionů bylo tentokrát přeplavákováno a první mohl být jen jeden, ale V4 a krásný posudek nás potěšily.
Výstava se velice vydařila brázdovic psům: ICH Kody se mohl pyšnit spoustou úspěšných potomků a prcek Ulsan získal zaslouženě ocenění BOB.
Po výstavě jsme ještě trochu poklábosili a v půl druhé v noci jsme byli doma jako na koni, v kolech 850 kilometrů. Na Rajčeti je pár fotek.

8.5.2008  – Zase jsme se toulali. Tentokrát jsme vzali Montyho a Mindu na vycházku k severu - na Klínovec a zpátky přes Boží dar, po neexistující (zamalované) zelené značce do Jáchymova a přes Popov domů. Monty zkušeně v zájmu zachování tepelného optima prolézal všemi loužemi a záhy získal design plavého hovawarta s černými znaky, čímž na sebe upozorňoval kolemjdoucí. V rámci přípravy na blížící se výstavu a svod plemeníků ideální péče o srst... Koho zajímají fotky, tady jsou.

29.4.2008  – Trochu těch fotek ze sobotního výletu.

26.4.2008  – Byli jsme se provětrat v Krušných horách a cestou vytvořili nějaké fotky průměrné qality, které dáme na net, jen co je zpracujeme. Minda totiž potřebovala vyzkoušet svůj zbrusu nový postroj.
Počasí bylo pěkné a nálada dobrá, a tak nám to odsejpalo. Za 7,5 hodiny jsme oběhli kolečko Kfely - Popov - Jáchymov - Plešivec - Merklín - Kfely, a to všechno prosím pěkně s hodinovou pauzou na oběd. Délka trasy byla něco kolem 30ti kilometrů, ale to není tak důležité jako to, že jsme viděli zajímavá místa a užili si čerstvého povětří.

18.4.–20.4.2008  – Sraz masochistů v Krušných horách. Konečně jsme se dočkali! Pátý ročník Krušnohorského dogtrekkingu odstartoval po menších obtížích s následky vichřice Emma a ochránci bezpečí lázeňských hostů v pátek přesně v 8 hodin ráno. Montík vyběhl na trať v 8:06. Společně s páníčkem využili výhody domácího hřiště a znalosti trasy, kterou předtím po kouskách prolézala Minda s jezevčíky, profrčeli Ostrovem, pod Suchou se pozdravili se stádečkem jelenů, nad Srním pojedli palačinek a chleba se sádlem, ve Velichově ochutnali místní domácí pivo, u Dubiny zamávali rudlu odrostlých divokých prasat, propletli se kolem řeky, protáhli se východním cípem Karlových Varů, vyštrachali se do kopečka pod Hůrkami, v Kolové se navečeřeli, proběhli lesem, sklouzli se z kopce za Andělskou horou a třikrát přebrodili Dubinský potok a nakonec došmajdali po pevném povrchu zpátky přes Kyselku do Radošova, to všechno za 20 hodin a 39 minut. Cestou si stihli ještě příjemně pokecat s kolegy na trati, která měřila oficiálně 90 a ve skutečnosti 101 km.

Druhý den startovala na svém prvním treku Minda s kámoškou Berrčou a přes mírnou nepřízeň počasí se na padesáti kilometrech, co je čekaly, nenechaly zahanbit - dosáhly vynikajícího času 8:40. Berrča tak s Jirkou Jindrákem skončila šestá a Minda dosmýkala Radku Jindrákovou dokonce na druhé místo.
V neděli jsme si dojeli pro diplomy a ceny, vyfotili nejtrekkovatější skupinku českých hoviků a rozloučili se s kamarády. Montík si pak zase mohl začít hrát s Mindou svou oblíbenou hru na zakusovanou. No, a fotky z trati jsou na Rajčeti.

14.4.2008  – Krevní testy. V informacích o chovu se chlubíme výsledky krevních testů. Konečně jsme se dokopali k tomu, že je můžeme dát k nahlédnutí.

7.4.2008  – Moudro století. Bez komentáře...

5.4.2008  – Na procházce kolem Jáchymova. Montík v rámci rekonvalescence a lehkého tréninku vyběhl s páníčkem na desetikilometrovou procházku kolem Jáchymova. Dokončil tak průzkum trasy ze Stráže, co dopoledne začala Minda. Tady jsou nějaké fotky.

29.3.2008  – Na vejletě. Napadlo nás podívat se zase na nějakou tu výstavu, a tak jsme vyrazili do Lucemburku. Minda zvědavě nahlížela do garáže, kam se to chystáme a devadesátiprocentní Mikeš se rozhodl pro jistotu bivakovat ve spižírně, ale nakonec jsme všem domluvili, ať se zklidní, naložili Montíka a mazali do exotické ciziny. Lucemburk jsme docela dobře našli (zabloudili jsme jen o 100 km ;o)) ) a výstaviště též. Měli jsme možnost vidět v praxi příslovečný pohodový přístup francouzsky mluvících evropanů, když největší část času, vyhrazeného k posuzování, zabraly organizační zmatky. Na to, že bylo posuzováno pouze 15 hoviků, si umělo osazenstvo kruhu v krátké době vytvořit v evidenci docela slušný guláš, který musel řešit chudák rozhodčí sám. 89 dog, co šly po nás tak asi končilo někdy kolem půlnoci..
Když jsme zjistili, že je přihlášeno pouze 5 psů, měli jsme docela radost. Jenže trochu předčasnou. Ve třídě šampionů jsme byli hned 3! Nakonec se rozhodčímu víc líbil syn Belfasta von Haselhohe Csandro von Wackerbarth, takže jsme si dovezli tituly Res. CACL, Res. CACIB a zopakovali tak někdejší pokus strejdy Jonáše (Carleona).
Podívali jsme se po výstavě, jak ji někteří pejsci pojali coby velkou relaxaci, zatímco jiní by byli nejradši někde úplně jinde a cestou zpátky jsme se zajeli podívat ještě do Belgie do městečka Arlon (dál to nešlo, páč na nás začaly lézt nějaké nemoce), udělali pár fotek v údolí řeky Mosely a u Spessartu napásli Montíka. Devadesátiprocentní Mikeš nás doma radostně vítal a šacoval nám tašku, co že jsme mu to z té dálky přivezli.

20.3.2008  – Sníh Konec zimy přináší aspoň trochu sněhu a Montík je rád, že si může zkrášlit kožíšek ;o).

9.3.2008  – 6. Narozeniny oslavil Montík lenošením v kotci vzhledem k tomu, že během dvou týdnů už podruhé začal kulhat, zřejmě kvůli své zálibě v lítání kolem plotu a honičkám s Mindou. Protože jsme byli požádáni, abychom prolezli některé úseky plánované tratě Krušnohoráku a udělali trasování, nabídli se Montíkovi kamarádi Benny, Lucínek a Minda, že cesty očuchají místo něj.

1.3.2008  – Minda Montíkovi referovala, že se páníček s paničkou (coby hostem) zúčastnili členské schůze. Atmosféra byla kupodivu vcelku klidná a konstruktivní, chudáci kandidáti do výboru museli čelit všetečným otázkám, které měly prověřit jejich předpoklady pro funkce, na které se hlásili. Nutno říci, že zájem o další rozvoj klubu i plemene prokázali všichni. Dokonce i Mindin páníček (ten starý mlčenlivý samotářský bručoun) se zúčastnil týrání chudáků kandidátů, aby mohl dát hlas těm podle něj správným. Volby zdárně proběhly a nový výbor se (alespoň tedy nám) zdá být zárukou rozvoje plemene tím správným směrem.
Mimoděk jsme si všimli, že tentokrát ve fóru přibylo lidiček, kteří mají zájem o pracovní a sportovní využití hoviků.
Krátce jsme pokecali s několika známými a kamarády (opět nám přišlo, že času je málo a nestíháme všechny), poobědvali a vyrazili ven do vichřice, užívat si dál romantiky na Vysočině.

26.2.2008  – Přečetli jsme si návrh nového bonitačního řádu a nutí nás to reagovat dřív, než bude pozdě, protože jde o problematiku podle nás závažnější, než samotné stanovy klubu (ty totiž upravují pouze vztahy mezi členy, ale bonitační řád je základem toho, jakým směrem se bude plemeno dále vyvíjet). Nebudeme to dělat na úrovni skrytého diskusního fóra, kam se spousta lidí traději ani nedívá, aby se vyhnuli pocitu trapnosti a znechucení ze způsobů některých diskutujících.
Předně se divíme, jak to, že návrh byl zveřejněn až týden před plánovanou schůzí, a to jen na internetu, čímž jsou z diskuse fakticky vyřazeni všichni, kteří internet nemají.
Zejména se chceme zabývat bodem 8 (Minimální požadavky pro jednotlivé chovnosti) Zmírnění požadavků na DKK u psů (bod 8.1 a 8.2: DKK max 1/1 dnes - psi 0/0, feny 2/2) považujeme za krok zpět a nepochopení principů využívání genetického tlaku v populacích.
Kromě toho, že se nám nepodařilo najít bodovací tabulku, takže nemůžeme vědět, co si představit pod pojmem "výsledek povahového testu v povinné části - (např.) C", jsme si všimli zajímavé skutečnosti: v návrhu, pokud se hovoří o zkouškách z výkonu, jsou téměř zcela ignorovány zkoušky z výkonu záchranářských psů. Například v bodě 8.3.1 jsou pro 2. třídu chovnosti požadovány zkoušky z výkonu kromě ZOP,BH,ZZO a FPR1 - psi se složenými vstupními záchranářskými zkouškami, tedy mohou být do 2. třídy chovnosti zařazeni. Budiž - tyto zkoušky jsou přece jen náročnější, než čtyři vyjmenované, pokud ale čteme dál, zjistíme v bodě 8.4. (Körung), že předpokladem má být m.j splnění zkoušek, mezi nimiž figuruje jediná zkouška podle ZŘ SZBK, a to ZZP2(3). Z hlediska logiky tedy na chovnost Körung nedosáhnou psi a feny, kteří splnili jakoukoliv jinou vyšší (2.stupeň) anebo vrcholovou (3. stupeň) zkoušku podle ZŘ SZBK. Pro zajímavost, takovýchto zkoušek je ve zmiňovaném řádu celkem 11, a to nehovoříme o zcela ignorovaném(!) zkušebním řádu IRO, který je (opět pro zajímavost), na rozdíl od ZŘ SZBK, uznáván FCI pro udělování pracovních certifikátů (ovšem až od stupně A - základní zkoušky).
Jako už tolikrát, opět nabýváme dojmu, že někteří považují za pracovní výkon pouze svou oblast, tedy to, co se nazývá všestranným výcvikem. Náš dojem podporují i další pasáže tohoto bodu - podmínkou splnění chovnosti Körung je splnění testu povahy dle zkoušky VPG1, jinými slovy i pes, který by měl složeny vrcholové zkoušky v "nekousacích" oblastech (špičkový stopař nebo záchranný pes), by neměl šanci tuto chovnost získat, pokud by zároveň neprodělal výcvik v obranách.
Zabýváme se všestranným výcvikem už nějaký čas a řeči o tom, že psi, kteří koušou, jsou agresivní, nás popuzují pro nepochopení podstaty věci, ale stejně tak se nám nezdá správné upřednostňovat pouze jednu formu výcviku a ostatní nepovažovat za pracovní výkon.
Celkově na nás tento návrh bonitačního řádu působí dojmem, že je šitý horkou jehlou a potřeboval by nejprve širokou diskusi, tak, jak tomu bylo i v případě stanov. Možná by neškodilo se přece jen pokusit získat informace o tom, jak probíhají bonitace a jaké jsou podmínky pro chovnost i v jiných zemích....

19.2.2008  – Trošku jsme překopali sekci Ostatní zvířátka. Zdálo se nám, že těch fotek je tam tak moc, že jejich natahování může být nepřiměřeně dlouhé. Snad se bude změna líbit..
Pokud chcete mít umístěný odkaz na své stránky, v našich odkazech anebo pokud váš odkaz nefunguje, prosím ozvěte se, něco s tím uděláme.

7. 2. 2008  – Sestřička na internetu. Ségra Carisha poslala z Německa zprávu, že má nové internetové stránky.

29. 1. 2008  – Byli jsme v Praze, na ČMKU, zeptat se, jestli nám třeba něco nedají. A představte si - dali! Takovej papír... Taky jsme byli na ČKS, aktualizovat seznam zkoušek a titulů na plemenné knize a způsobili jsme starosti té milé paní, protože už, chudinka, nevěděla, kam to všechno napsat, aby se to do záznamů vešlo. ;o)

28.1.2008  – Šumák 2008. Kocour Šumák posílá další foto z Golčova Jeníkova, kde ho majitelé drží, jak je patrno, v kleci. ;o)))

26.1.2008  – Držte si klobouky, jedeme z kopce!. Ač se to zdálo nepravděpodobné, obětaví a snaživí karlovarští záchranářové pro nás vyštrachali dvě dostatečně velké a dostatečně zasněžené plochy, a tak nám a ostatním osmi dvojicím bylo umožněno zúčastnit se dalšího stupně lavinových zkoušek - ZLP2.

Hned na poslušnosti se Montíkův páníček opotil, když si Montík vzpomněl na pověst hovawartů, coby němých psů a když sám následně zazmatkoval a totálně zvoral vysílání, takže body šly opět rapidně dolů. První speciál, konaný kousek od hranic nedaleko od vrcholu Klínovce, důkladně prověřil všechny dvojice. Silný vítr a poněkud náročnější orientace v prostoru mezi stromy způsobily, že najít zašitý batoh byl celkem kumšt. Naštěstí se tady projevila jako výhoda Montíkova rozvážnost při postupu prostorem ( a taky to, že díky sněžnicím, jejichž výhody jsme objevili, nemusel páníček hlídat své ruce a nohy a mohl se plně věnovat psovi :o)) ), a tak jsme nalezli všechno, co bylo k nalezení. K našemu překvapení jsme pak zjistili, že do třetího kola bez ztráty květinky postoupili dva černí labradorové Lemmy a Spike a přerostlý zlatý retrívr, tedy, pardon - plavý hovawart Monty. ;o)

Na noční speciál jsme nastupovali jako poslední v sílící vichřici, kterou už celý den vyhrožovaly sdělovací prostředky. Větérek ale Montíka nevyvedl z míry a první, co našel, byl druhý batoh. Najít zahrabanou osobu bylo pak už jen otázkou několika minut a páníček mohl vítězně ohlásit ukončení speciálních prací. Výsledek: 244 bodů.

Rochňat se ve sněhu, to je prostě Montíkovo hobby ;o)

22.1.2008  – Archiv. Zdálo se nám, že máme už tolik zážitků, že stránka aktualit je už příliš obsáhlá, a tak jsme takové ty starší aktuality přesunuli do archivu..

13.1.2008  – RH LA. Na tenhle okamžik jsme čekali dlouhé tři roky. Montyho práce na sněhu docela baví, a tak jsme se odhodlali zúčastnit se lavinových zkoušek na Špičáku a zkusit složit naši jedenáctou zkoušku v pořadí. Třináctka tentokrát byla opět naše šťastné číslo. Odřeli jsme si sice tradičně záda při poslušnosti, ale Montíkův výkon přesto stačil na 240 bodů a hodnocení Dobře. Takže máme doma tuplovaného psa lavináře a hlavně - už brzy zažádáme o velký certifikát a uznání nějakých těch titulů. Musíme si pospíšit, aby nám zase nezměnili pravidla ;o)))

5.1.2008  – Sissy. Poslala nám foto neteřinka Sissy - Arissa z Kraje pestrého kamení, která žije nedaleko Českého Krumlova s kámoškou Bárou.

3.1.2008  – Fotky Jak jsme slíbili, tak činíme. Obrázky z novoročního courání na Rajču. Romantika, ne? ;o)

1.1.2008  – Meluzína se jmenuje jeden kopeček nedaleko Klínovce. Zachtělo se nám podívat se, jak svět vypadá z jeho vrcholku. Cesta tam a zpátky trvala kolem 6,5 hodiny, což vzhledem k podmínkám a celkové délce trasy asi 32 km není až tak zlé. Hlavně jsme měli radost, že jsme si mohli vyzkoušet, jak může být asi náročný život a přesuny na Aljašce ;o)). Příště si v tomhle období ale asi přece jenom vezmeme s sebou sněžnice.. Další fotky z cesty budou na rajčeti hned, jak to bude možné.

29.12.2007  – Laviny. Ostatní se doma flákají a chudák Montík musí makat! Záchranářové měli na Božím daru ukázky a že byl sníh, tak taky lavinové zkoušky podle nového národního zkušebního řádu. Montík se pokusil ukázat, co umí a ač mu to páníček trochu kazil a místo vyhledávání sebou na běžkách mlátil o zem a vyváděl různé jiné vylomeniny, schované lidičky a poztrácené rukavice s přehledem našel. Získané body tentokrát taky celkem ušly, a tak máme doma psa lavináře a protože jsme se viděli večer v televizi, taky mediální hvězdu ;o)).

27.12.2007  – Lavinový výcvik. Trochu jsme blbli v horách. Při té příležitosti jsme si zase ověřili Montíkovu fotogeničnost.

25.12.2007  – Rozárka se zase přišla ukázat. Náš kocourek jí při té příležitosti ukázal, jak vypadá správná bojová kočka, ale nakonec si dal říct a pozval ji na gáblík.

24.12.2007  – Aranka z Kraje pestrého kamení nám přišla na Štědrý den popřát a ukázat, jak povyrostla. Minda s klukama ji za to pěkně zmordovali; určitě se jí ten den dobře spalo ;o)

15.12.2007  – Cliff je jedno z májových koťátek Štístka, které jsme dodali do k Roudnici nad Labem - polobrácha Soptíka. Tuhle nám poslal fotky, jak vypadá

11.12.2007  – Aranka z Kraje pestrého kamení. Se rozhodla nás s páníčkem navštívit a ukázat nám, jak se má k světu. Věru, že má. Nejvíc ji u nás zajímala Bennyho hrací a pískací pipina.

Z pózování uměla nejlíp "lehni na záda" a úsměv do objektivu.

9.12.2007  – Rozárka roste. Přišla na návštěvu francouzská buldočka Rozárka.

Všichni psi ji radostně uvítali a pak následoval průzkum terénu na zahradě i v domě včetně socializace kocoura.

Byla to príma návštěva a Rozárka si ji hezky užila. Tu hromádku uprostřed kuchyně jsme jí už odpustili ;o))

7.12.2007  – Přírůstek.

Někdy začátkem roku zmizel, asi už na dobro, Speedy Gonzáles (zdá se, že se odstěhoval k sousedům). Štístko jsme naposledy viděli 25. srpna. Po odchodu Kočkáče Moura se tak naše kočičí smečka smrskla na Zbyšku, a tak, když jsme zaslechli, že nedaleko je k mání kocourek - kříženec britské modré kočky, rozhodli jsme se zajet na něj podívat. Pravda, britská modrá kočka se zřejmě křížila kousek jinde, než ten malý prďola vzniknul; tedy spíš hodně daleko; ale že má sympatické zbarvení, zůstal u nás viset za drápek. Je to filuta, čipera a voráchlo, akorát nevíme, jastli mu máme říkat Mráz (to že se občas někomu z nás proběhne po zádech), nebo Devadesátiprocentní Mikeš (pravý Mikeš, jak račte jistě vědět, byl černý úplně). Tak je to zatím Kocour (tedy s výjimkou chvilek, kdy zatne drápky - to dostává úplně jiná jména...).

2.12.2007  – Nowa Ruda je takové prťavé městečko poměrně nedaleko od hranic s Českem. O víkendu tam byla taková prťavá výstavička v místní sportovní hale (mile pojmenovaná 8. Barbórkowa wystawa psów rasowych). Uskutečnili jsme nájezd s celou smečkou našich psów rasowych, a tak má Montík svůj první titul CWC. BOBa získal druhý zúčastněný pes, Uno Gasko Prim. Jak dopadli ostatní nájezdníci, Benny, Lucifer a Minda, se dozvíte kliknutím na jejich jména nebo z jejich aktualit. Protože jsme měli docela našlapaný časový plán (hovici měli vystavovat 10 minut po Beníkovi a Minda šla do kruhu hned po Montym), nějak jsme nestihli fotit nikoho kromě Lucína.
Vynahradili jsme si to malinko cestou zpátky, když jsme se zajeli podívat na štěňátka Arissu a Arssona, která tam ještě vyhlížejí nové majitele. No, vyfotit je v klidu moc nešlo.. leda když na chvilinku usnuli. Jsou to prima draci a s Těmínovic dětmi se výborně doplňovali. Kdo je dostane, užije si určitě spoustu legrace ;o)).Zbytek fotek.

25.11.2007  – Budoucí majitelé Aranky z Kraje pestrého kamení nám dali pár obrázků z návštěvy u štěňátek sestřičky Carolinky.

24.11.2007  – Východně od Ostrova je vidět kopec. Montíkova pánečka už dlouho lákalo zjistit, jak vypadá svět z jeho vrcholu a v sobotu se konečně odhodlal, oblékl Montíkovi postroj a vyrazili na procházku zablácenou podzimní krajinou. Odměnou za překonání blátivých cest a namáhavé škrabání do strmého kopce bylo setkání se stádečkem jelenů a úchvatné pohledy na Doupovské vrchy i panoráma Krušných hor. Jenom máme trochu guláš v tom, jestli jsme byli na Jakubovském vrchu (799 m.n.m), anebo na Velké Javorné (828 m.n.m.). Nám připadalo, že jsme výš už vylézt nemohli - no, nakonec je to jedno, každopádně jsme si to hezky užili.. obrázky.

11.11.2007  – Kdo si počkal, dočkal se. Při naší návštěvě v CHS Z kraje pestrého kamení jsme se ohromně bavili. Jednak naše cesta probíhala v tradičním duchu - vyrazili jsme do Liberce, vychutnat si sněhovou kalamitu- a potom jsme měli příležitost vidět hordu malých hovawartíků řádit na prvním sněhu. A že to dovedou! Následovalo muchlování, mazlení a podobné socializační praktiky. Naše štěňátkománie byla zase jednou uspokojena. Rukou neumělou jsme udělali pár fotek.

10.11.2007  – Buldočci dostali poslední očkování před cestou k novým majitelům a při té příležitosti nás přijeli oblažit, ukázat nám naposled svoje roztomilé držtičky a trochu počurat a pokadit podlahu. Aktualizovali jsme fotoalbum. Přitom zmizely původní texty k obrázkům, ale ono asi bude stačit to pokoukání.. ;O)

6.11.2007  – Dorazilo video od Montíkových neteřinek a synovečků z Libereckého kraje.

3.11.2007  – Čas od času se našim kamarádům narodí pár francouzských buldočků a my jezdíme žasnout nad tím, jak může být na světě něco tak ošklivého a zároveň roztomilého. Zrovna zase nějaké mají - na Rajčeti jsme umístili pár obrázků. Miláčkové na nás jako vždycky roztomile chrochtali a skupinově pózovali. Zvlášť nás zaujali ti nádražáčtí, kteří mají jedno ucho na "Volno" a druhé na "Stůj" ;O))

13.- 14. 10. 2007  – O víkendu byla v Milovicích opět klubová akce - speciální výstava s bonitacemi a svody štěňat. Pokud jde o výstavu, pro chovatelskou stanici je třináctka evidentně šťastné číslo Kromě nás se zúčastnil brácha Cross Barry, který zvítězil v konkurenci 28 psů a polosestra Bee-Bee, která v otevřené třídě porazila 33 dalších fen. My zapomněli na taktiku a malý certifikát, co máme v šupliku a po hlavě jsme se vrhli do třídy vítězů, kde jsme se mezi osmi umístili jako třetí hned za Světovým vítězem Ozim a krasavcem Svenem. Ve třech jsme změřili síly se šesti ostatními chovatelskými skupinami (místy docela početnými) a Radce vydobyli krásné 3. místo. Tužili se také naše neteře a synovečci, a tak brzánecká krev excelovala i v dalších třídách: mezi devatenácti psy v mezitřídě zvítězil syn sestry Cassiopeyi, krasavec Blacke Sorbonne z Apollonova chrámu, Cameronova dcera Calystra Sideric Miks byla 3 z 24 fen ve třídě mladých, ve třídě dorostu fen porazila další 4 Cross Berryho dcerka Joy Cran Berry z Budské samoty a mezi štěňaty obsadili 1. a 3. místa pejsci Herbert Adamův hrádek a Hugo Adamův hrádek, potomci Camerona.
Obdivovali jsme rozhodčí, protože posoudit 176 zvířat, to už dá člověku zabrat (s posuzováním se končilo až za šera a rozhodně se nedá říct, že by posudky byly odfláknuté) a s uspokojením konstatujeme, že byly pozvány osoby z nejpovolanějších.
V neděli jsme ze zúčastnili svodu mladých a obdivovali také další potomky brášků Camerona a Cross Barryho. Jak ukázaly povahové testy při bonitacích, je už podle našeho názoru nejvyšší čas zaměřit se více na upevnění povahových vlastností zejména u fen. Možná by se měly diskuse v klubu spíše než na organizaci klubových orgánů orientovat směrem ke změně metodiky a obsahu povahových testů...

9.10.2007  – Zase jsme jednou zabrousili na klubové stránky a s uspokojením konstatujeme, že kluboví činovníci dokážou přiznat chyby, pokud se stanou (což je, dle našeho názoru lidské a normální). Pokud by se někdo pokusil si stěžovat dříve, byl by v lepším případě ignorován a v tom horším pranýřován a možná i vyhoštěn jako buřič a asociál. Pod dojmem neustálého hašteření nám však stále vrtá hlavou otázka po smyslu našeho setrvání v klubu.

5.10.2007  – Přidali jsme pár nalezených fotek z Montíkovy siesty na Setkání štěňat z Brzáneckých vinohradů na Komorníku a taky pár fotek u kámošky hanči, co má zase kulatá štěňátka.

22.9. - 24.9.2007  – Oderský puchýř 2007. Poslední oficiální závod ročníku proběhl za (možná až moc) krásného počasí. Trasa měřila rovných 100,5 km a my ji zdolali v poněkud horším čase (35:46), který nám ale stačil na 9. místo. Sečteno a podtrženo, celkově jsme letos skončili jako osmí a vzhledem k opravdu kvalitní konkurenci to nepovažujeme za špatný výsledek. Obrázky už visí na Rajčeti.

9. 9. 2007  –První větší focení koťátek. Moc se jim to nelíbilo...

31.8. - 1.9.2007  – Stezkou vlka patří k těm náročnějším závodům v seriálu MČR v dogtrekkingu a my byli při tom! Pravda, díky fatálnímu zabloudění 2 km před cílem první etapy, které nás stálo nejmíň 2 hodiny, jsme nedosáhli nijak oslnivého času a v kategorii se octli na 13. místě, ale dokončili jsme, navíc bez úrazů a v dobré pohodě.
Pro zajímavost pár čísel: z 84 starujících dokončilo obě etapy 43 dvojic. Trať se vinula v úrovních mezi 480 m (Loučná) a 1491 m (Praděd). Délka 1. etapy 48 km, délka 2. etapy 38 km (díky převýšení a těžkým terénům tyto zdánlivě krátké úseky znamenaly celkem solidní sportovní výkon).
Nafotili jsme pár obrázků a těšíme se, až se sem zase za rok budeme moct podívat ;o)

29. 8. 2007  –Dobře utajená koťátka Zbyška se nám poslední dobou zase toulala a pár dní po tom, co odešla Montgomery, se nám přišla pochlubit s táákovýmhle bříškem. 25. srpna dorazila oznámit, že už má hotovo a ať jí dáme jíst, aby ty drobky mohla dobře nakrmit. Jenom kam je schovala, tentokrát odmítla prozradit. Páníček je ale stopař a tak po třídenním stopování máme doma zase sedm koček.

26. 8. 2007  – Trochu neplánovaně jsme zajeli na speciální výstavu Slovenského hovawart klubu do Varína. Montík už pomalu dva měsíce líná a vyjet s rozčepýřeným dikobrazem byla taková malá drzost. Účast byla hojná, podpořená masívním nájezdem českých nadšenců (jen ve třídě vítězů byli ze šesti psů čtyři z Česka). Všeobecná pohoda a přítomnost různých známých a kamarádů a příjemné počasí přispěly k našemu pocitu vydařeného výletu. Tentokrát jsme neskončili v pořadí (ostatně na horší srst doplatili i někteří další), nicméně jsme získali "zářez" a móc pěkný posudek od další rozhodčí a odjížděli s pocitem, že se nám na Slovensku líbilo. Ve třídě i celkově mezi psy zaslouženě zvítězil kámoš Gatys a BOB získala Kira Plavý vítr. Antož se zúčastnilo vážně dost českých psů a mnozí byli úspěšní, blahopřejeme všem tak nějak plošně a hromadně. Oni ti, kterých se to týká, už budou vědět.. ;o))

14. 8. 2007  – Poslední koťátko, Montgomery, dostalo nové majitele. Naposledy jsme se s ní pomazlili, popřáli jí štěstí a poslali ji na cestu do nedalekých Otovic.

11.8.2007  – Zase jsme byli na procházce v Krušných horách, vylezli jsme na kopec, co nás už dlouho lákal a udělali jsme pár obrázků

2. - 5.8.2007  – Rok se s rokem sešel a my se opět ocitli na Zlínsku ve Fryštáku, abychom změřili síly s ostatními dogtrekkaři a prošli si tentokrát Vizovické vrchy.
Hned na startu nás zradila baterka u foťáku, tak se omlouváme za nekvalitní fotky, pořízené mobilem. Na trase dlouhé oficiálně 83, ve skutečnosti 87 a naším blouděním prodloužené na 91 km, jsme v dobré pohodě pobyli 20 a půl hodiny a dosáhli na 6. místo v kategorii, celkově jsme měli dvacátý nejlepší čas ze šedesáti zúčastněných.
Jak jsme tak v sobotu odpočívali, zaslechli jsme najednou kolem patnácté hodiny pronikavý svist a skřípění brzdících podrážek. To dorazil tým Jindráková-Tara, Jindrák-BeeBee, zúčastněný na trati MIDu (35 km). Oba dva namakané tandemy dosáhly na medailové pozice a jak se zdá, začnou už brzy dýchat na záda longařským běžeckým esům ;o)). Blahopřejeme! Jak to celé viděla Radka, si můžete přečíst na Brzáneckém webu.

22. 7.2007  – Navštívili jsme Servácovu rodinku a pořídili pár fotek. Zejména nás zaujala kočička s motoristickými sklony ;o))

21. 7.2007  – Cestou z Mladé Boleslavi jsme se s Luciferem zastavili v CHS z Brzáneckých vinohradů zkontrolovat, jak se daří našemu Žukovovi, který tady sídlí pod novým jménem Soptík. Vypadal spokojeně, asi proto, že kromě psů tady má pěknou kočičku.
Vyfotili jsme mámu Awistu, stále kypící zdravím a energií a ségru Bíbinu, která se společně s kámoškou Tarou právě chystala na zítřejší výstavu. Potkali jsme se také s blonďákem Dantesem Gora Monte, který se do Boleslavi také chystal. Všichni naši zúčastnění kamarádi dopadli výborně, ke kterémužto úspěchu jim tímto blhopřejeme ;o))

12. 7.2007  – Objevili jsme užitečnost rajčat, a tak máte možnost se na naše fotoalba podívat pohodlněji.

14.6.2007  – Synoveček Hugo Adamův hrádek se nám pochlubil nejnovějšími fotkami Jednu na ukázku zveřejňujeme a ostatní si můžete prohlédnout v jeho webové boudičce. Tak hodně štěstí Huggísku ;o)

15. - 17.6.2007  – Montík si v Jihlavě malinko poranil packu, a tak místo sebe poslal na dogtrekking do Podbořan šéfa Bennyho. Koukněte se, jak se ten kuliferda svého úkolu zhostil!

9.6.2007  – V mezičase jsme se zastavili u kamarádů v CHS Z Kejvalky, abychom zhodnotili jejich nový chovatelský úspěch a trošku pomohli s tou socializací. Mikulášek je vážně krásnej kluk, ale ten strejda se zlatým retrívrem ho moc nezajímal; spánek je lepší ;o)).

8. - 10.6.2007  – Jednooký vlk 2007. Ploužili jsme se po Jihlavsku. Těch 90 km pod žhavým sluncem po tvrdém povrchu se nám zdálo daleko těžší ujít, než 122,5 km v Hrubém Jeseníku. Skončili jsme a byli jsme docela ušlí. Čas 30:26 a přiznáváme se bez mučení, že těch 26 minut nám zabralo posledních 1,5 km v Malém Beranově.
Prostě, byl to ucházející závod.

2.6.2007  – Pamatujete na Serváce? Tak s manželem Romeem splodili čtyři krásné potomky - tři mourovaté kočičky (z toho 2 se jmenují Milan) a černého kocourka.
Navštívili jsme je a potom vytáhli jejich majitele s ovčandou Medůzou k nám na buřty. Prima zábava pro všechny ;o)

1.6.2007  – Trošičku zase studujeme odbornou literaturu a při tom jsme s uspokojením zjistili, že náš názor na uspořádání klubu a diskuse o jeho rozdělení se vzácně shoduje s názorem odborníka. Ti, kdo nečetli, mohou číst zde:

28.5.2007  – Kónečně! Došel nám jeden milý dopis Stálo v něm, že Montíkovi je oficiálně přiznán titul Deutscher Champion VDH! 

25. - 27.5.2007  – Setkání štěňat z Brzáneckých vinohradů jsou již tradicí a my opět nechyběli. Tentokrát jsme se sešli v kempu Komorník u Kundžaku. Jedli jsme a pili, klábosili a jezdili po výletech a hlavně, kvůli vedru lenošili.
A malinko fotili.

25.5.2007  – Vyrazili jsme směrem na jih, abychom se setkali s psími příbuznými. Vzali jsme to přes Adamův hrádek, kde rostou potomci bráchy Camerona. Je to přece při cestě, ne? ;o))
Krátkodobě jsme zvýšili počet psů na Ájiných latifundiích na 17.
Štěňátka byla přítulná a milá a Montík si užil koupel v místním Jezírku šampionů, aby potom za odměnu trošku osvěžil a zkrášlil hostitelku podle svých představ ;o)). Určitě byla ráda, že jsme přijeli a ještě radši, když jsme odjeli :o).
A my máme další obrázky.

25.5.2007  – Potěšilo nás, jak bedlivě jsou naše stránky sledovány a občas nám i někdo napíše. Také my jsme toho názoru, že každý má právo mít svůj názor. Podle našeho názoru je také třeba rozlišit mezi pojmy "mít" a "prosazovat". My názory pouze míváme a respektujeme, když někdo jiný má jiné. Ty svoje pak čas od času sdělíme ostatním bez nároku na souhlas. Jsou to totiž naše názory.

24.5.2007  – Je zajímavé, čím se mohou lidé v rámci svých zálib zabývat... Například podáváním žalob, že. Mimochodem, v případě, členská schůze z Protivanova bude vážně uznána za protiprávní a tudíž neplatnou, jsou také neplatné veškeré následující kroky nového výboru i klubové akce. Takže například neplatí ani výsledky bonitací a pokud existují potomci po zbonitovaných jedincích, jedná se podle chovatelského řádu o nedovolená krytí a tudíž se noví majitelé štěňat rázem stanou majiteli bezpapíráků (nemluvě o tom, že vlastníci nepovoleně spářených zvířat by měli být potrestáni..)
Blahopřejeme milé pětici.cz k bystrému úsudku!
Pro případ, že se opět vzedme vlna vášní a vypukne bratrovražedný boj příznivců hovawartů s hovawartími příznivci, připomínáme, že debil se píše s měkkým "i".

19.5.2007  – Náhodou jsme měli čas, a tak jsme zajeli do Litoměřic, podívat se, jaké konkurenci jsme se to vyhnuli, když jsme tam nepřihlásili Lucínka. Že je Roudnice od Litoměřic co by kamenem dohodil a zbytek dočůral proti větru, zaskočili jsme taky na kus toho drbu do Montíkova rodiště a podívat se ve vedlejší vesnici na dcerku bráchy Cross Barryho, co se jmenuje po borůvkách. Je to velmi čilé a milé mláďátko a my byli uneseni její povahou. Přejeme majitelům, aby si našli čas a trošku s ní cvičili - určitě by jim přinesla spoustu radosti z úspěchů. Brácha je šikula :o)
Taky jsme viděli Jirku. Vyrostl z něj to mazlivý a milý kocourek.
V ostatních zviřátkách můžete vidět, jak nám rostou čičíni, a jak si obě mámy užívají mateřství.

17.5.2007  – V rámci socializace a osvěty jsme využili možnosti zajet s kolegy záchranáři na návštěvu do dvou mateřských školek v Sokolově. Pejskové si obležení malými človíčky pěkně užívali a odešli k prasknutí nacpáni piškoty a děti snad příznivými dojmy z toho, jak je čtyřnozí kamarádi zachraňovali ze zajetí papírové krabice ;o).

15.5.2007  – Už 11. května se Štístko taky ukázalo, a tak máme teď dohromady koťátek 7! Jsou mezi nimi 2 zrzečci, 2 černobílá, jedno želvovinové a k tomu taky první dva kfelští mourečci. První fotky Zbyškových osvobozenců i dětí Štístka jsou v obrázcích. Speedy Gonzáles už dlouho nepřišel domů :o(...

11.5.2007  – Reportáž z treku Stopou strejdy Šeráka. Nějaké ty náladové foky z hor..

9.5.2007  – Osvobozená koťátka Zatím tedy bez fotek. Zbyšce se narodila koťátka. Protože přišla na svět z 8. na 9. května, mají pracovní jména Žukov, Montgomery a Patton ;o))

5.5. – 8.5.2007  – Montík se byl zase trochu vyvenčit kopcích, tentokrát v Hrubém Jeseníku. Reportáž připravujeme, tak zase prozatím jen ve zkratce význačné momenty:
Stoupání na Šerák s úžasnými výhledy do krajiny. Měly brzy přestat být vidět (komentováno nahoře někým, kdo radostně zvolal: "konečně prší!")
Následné devítikilometrové klesání. Nutno podotknout, že pokud bylo v itineráři napsáno "stoupáte", bylo to opravdu Stoupání s velkým S a mohli jste si být jisti, že následovalo Klesání.
Pivakování na 3. a 5. kontrole. Pivo opravdu bodlo.
Náhon u Zlatých hor, kde voda teče do kopce.
Výstup na Biskupskou kupu. Někdo si musel dát opravdu velikou práci, než tu zatracenou hromadu kamení nanosil...Vylezli jsme na ni po závodě znovu, kvůli turistické známce a taky abychom viděli krásná panoramata za pěkného počasí.
Pustá krajina na Orlíku a okolí, kdy jsme překonali bez vody 35 km. Tedy vodu jsme neměli my. Jinak byla všude kolem.
Poznámka v itineráři u Heřmanovic: "kolem ohradníku dál přímo přes louku, před sebou máte Praděd". Prdlajs jsme viděli. Praděd rozhodně nebyl ve vzdálenosti 50 m a vše, co bylo dál přikryla mlha.
14 km před cílem poslední úsek, značený fáborky. Mlha se chvíli předtím rozplynula, aby počkala, až za půl hodiny padne tma a sama se opět začala tvořit. Tady jsme trošku zabloudili, omylem vystoupali místo do 704 m na Javořík skoro až na vedlejší kopec Šumný (kolem 1000 m) a strávili noc ve spacáku na šikmé ploše, což nás stálo 6 hodin času.
I tak jsme byli nadmíru spokojeni. 8. místo v kategorii a celkově 30. nejlepší čas 46:58, ale hlavně to, že jsme bez újmy dokončili, nás těší. A perličková koupel, kterou jsme dostali od pořadatelů za odměnu, stála opravdu za to!
Celá výsledková listina je na http://dog-trekking.lazne.cz/vysledky.php.

2.5.2007  – Zjistili jsme, že některým z našich návštěvníků, kteří používají Internet Explorer ve verzi 6 a starší nebo operační systém Windows95 nefungují u nás odkazy a rozevírací meníčka. Proto jsme vytvořili mapu stránek. Stačí kliknout na odkaz vlevo nahoře. Snad to oceníte...

29.4.2007  – V hornofalckém Weidenu se konala speciální výstava německého HZD. Překvapilo nás komorní prostředí a účast jen 45ti psů, zřejmě způsobená tím, že v Kasselu probíhala ve stejném termínu také speciálka. O to příjemnější byla možnost popovídat si se známými. Rozhodčí byla paní Darting-Entenmann, takže jsme vlastně dělali předskokany před speciálkou českého HWK v Milovicích. Těšte se, přátelé hoviků - je hodná, ale přísná :o)).
Ve třídě jsme se střetli s plavým německým šampionem Mirem von Quellenhof a porazili ho hlavně díky Montíkově mechanice pohybu. Vlastně jsme porazili všechny psy a získali tituly CAC, DTCha, nejhezčí pes výstavy. V souboji o titul BOB nás těsně porazila fena Cocco aus dem Schreckhäusl. Vzhledem k tomu, že svítilo sluníčko, si páníček kromě poháru a trofeje donesl domů i červenou hlavu ;o)
Zaregistrovali jsme taky pár všetečných otázek ve smyslu "co že se do toho Německa pořád cpeme, když už toho šampyjóna máme". Tak tedy, jednak nás to baví a jednak kvůli špatné informaci, kterou jsme dostali od VDH nám neuznali druhý CAC z Dortmundu a tak jsme jako formalitku potřebovali dostat ještě jeden. No, vypadá to , že teď je vše v pořádku, snad to tentokrát už nezakřikneme..

19.4.–22.4.2007  – KáDéTé Ta zkratka znamená Krušnohorský dogtrekking. Zase jsme si chtěli sáhnout na dno a povedlo se nám to dokonale. Tedy aspoň páníčkovi. Montík se trošičku vyběhal a poveselil. Když bude trochu příležitost, možná zase usmolíme článek o cestě, viděné z našeho úhlu, tady snad jen hlavní body, co nás zaujaly (abychom neměli zpoždění s publikováním oproti ostatním trekkařům):
Perfektní atmosféra
ideální počasí
přátelští krkavci ze stoupání mezi 30. - 40. kilometrem (bylo jich určitě nejmíň sedmero a zdá se, že čekali, jestli přece jen někdo nepadne..)
dobrodružný noční přechod přes Tiské stěny
ranní jinovatka na spacáku, zamrzlý ionťák a následné kufrování, na které jsme vzpomínali zejména koncem cesty
desetikilometrový rovný úsek podél bývalých hraničních drátů a na něm Montíkovo úsilí dohonit háravku
půl kilometru z Tyršova mostu na Pastýřskou stěnu a následně 7 kilometrů na Děčínský Sněžník (údajně 600 m převýšení)
poslední 2 kilometry dolů do cíle po puchýřích, masírovaných a pěstovaných už od 40.km (tak nevím, která z těch chuťovek byla horší...)
Perfektní atmosféra
Už se těšíme na další akci, a to jsme sotva stačili upravit fotky :o)).
Jo, vlastně, ještě výsledek: čas 33:09 (a to jsme ztratili hoďku blouděním a 2 v hospodě na Sněžníku); 8. místo v kategorii. Jsme spokojeni! Díky pořadatelům, bylo to fajn!

18.4.2007 Děkujeme za Vaše přístupy! Dnes v 11:39 zaznamenalo naše počítadlo již desetitisícátého návštěvníka. ;o)

16.4.2007  – Byli jsme se s Montym projít na nedalekém Vlčinci a pořídili pár náladových obrázků.

30.3.2007  – Zase v Milovicích. Kvůli neodkladným povinnostem trochu opožděně píšeme o minulé sobotě. Po dlouhé době jsme zase vyrazili do Milovic na hovawartí sraz. Montík začal kulhat, tak odpočíval doma a my se jeli podívat na to, jak dopadla štěňátka po bráchovi Ronnym.
Dorazila taky kooikerhondje Bentje z Německa a tvářila se za volantem svého vozu náramně důležitě ;o)

Musíme říct, že se nám všechna štěňátka náramně líbila. Paní chovatelka se snažila, a tak jsme mohli vidět pohromadě celý vrh včetně mámy.
Souběžně probíhaly také bonitace a musíme říct, že nás velice potěšilo, že rozhodčím exteriéru byl pan Kukla, podle nás osoba z nejpovolanějších.
Počasí se vydařilo, a i Bentje si akci evidentně užívala.
A tady jsou obrázky potomků Camerona:

27.3.2007  – Trošku jsme pro vás převorali odkazy ve snaze o lepší přehlednost. Snad se vám to bude líbit....

26.3.2007  – Medůza. Měli jsme návštěvu. V rámci socializace nám pomáhá horákojc Medůza s pracenmi na zahradě. Je to zvědavé číslo. ;o)

24.3.2007  – Berlín. Na 40 mezinárodní výstavě v Berlíně jsme se setkali s kamarády z Česka, Kodym Plavý výtr, Ulsanem Gasko Prim a Sunny Gasko Prim. Dařilo se všem - Kody byl V2 ve třídě pracovní, Ulsan se v silné konkurenci ve třídě otevřené umístil jako V4 a Sunny zvítězila mezi fenami. Montík byl tentokrát V3. Druhé místo by nás těšilo o něco víc, ale zklamáni nejsme - o vítězství a pořadí ve třídě šampionů rozhodují nezřídka jen drobné detaily a posudek od pana Volkera Weinricha máme výborný.Navíc jsme měli zase jednou příležitost si trochu pokecat s příjemnými lidmi. Vítězem plemene se stal CH Karuso von Jesses Meute.

11.3.2007  – Offenburg. Nedaleko francouzských hranic, ve městě čokolády, jsme byli zkusit trochu toho štěstíčka. Hned na začátku jsme zjistili, že ve třídě šampionů půjde do tuhého, protože kromě nás vytáhlo sluníčko na výstavu ještě šampióna z Maďarska Nice to See you Brandona (bratrance po strejdovi Jonášovi - Carleonovi) a dvojitého německého šampióna Fiete von den Seelower Höden. Maďara nebylo vidět, a tak se zazdálo, že naše šance jsou slušné. Až do okamžiku nástupu do kruhu + 5 minut. Maďar si to přihasil na poslední chvíli a způsobil tak, že ve třídě došlo k souboji všech barevných rázů. Němce jsme nechali poměrně hladce za sebou, ale Montíkovi tentokrát nesedla přemíra pachů a rušivých vlivů (vystavovalo se venku), takže nezaběhal až tak pěkně, jako Brandon. Pan rozhodčí Jais měl trochu práci, protože rozhodnout se mezi dvěma potomky Mondeů s vynikající mechanikou pohybu je trochu těžké, ale rozhodl nakonec spravedlivě. Nu což, pohár za vítězství nakonec zůstal v rodině, protože Brandon vyběha i BOBa.

Počasí se vydařilo, takže kromě toho, že jsme si odvezli vzpomínky na monumentální Rýn, získal páníček s paničkou taky zdravou červenou barvu v obličeji.
A co jsme viděli ještě? Například, jak místní nechali zájemce vyzkoušet si coursing anebo psy, co schovávaji oči. A samozřejmě spoustu hovawartů! ;o)

25.2.2007  – Výlet. Nechtělo se nám sedět doma, tak jsme vyrazili za hranice, podívat se jen tak po hovicích různých pohlaví a velikostí a trochu se pocvičit v řeči a navigaci.

18.2.2007  – Bájata podruhé. Chlupáčci ve Stráži nad Ohří povyrostli a začínají se pomalu vytrácet do svých nových domovů. Taky je na čase - když jsou vypuštěna z kotce, společně s Máňou vytvoří na dvoře malou smršť, od které se rozumná kočka, jako je náš Servác, distancuje a radši pospává po stromech. Rodiče, Bája s Frenkem, všechno to řádění pozorují s patřičným nadhledem.

12.2.2007  – Objevili jsme tajemství Montíkových výstavních úspěchů. On je to totiž velice zodpovědný pes. Při své těžké práci hlídače si občas udělá čas a potají trénuje výstavní postoj! Omluvte sníženou kvalitu fotografií - byly pořízeny tajně a v podvečer..;o)).

11.2.2007  – Návštěva u Máni a Serváce. Máňa minulý týden oslavila obrovský úspěch - poprvé seběhla sama ze schodů. Museli jsme jí zajet poblahopřát. Brala to, jak se patří na správnou dámu, s přehledem a snažila se , seč jí síly stačily, nás v tomto chladném ročním období zahřát.
Protože její kámoška Bája má právě potomky, udělali jsme pár fotek a taky si vyblejskli kočičku Serváce-Julinku s jejím ženichem Romeem.

4.2.2007  – Hugo roste!. Hugovi je už 9 měsíců a zase kapku vyrostl. Museli jsme Montyho posadit o půl metru blíž, aby vypadali stejně velcí ;o)).

Zase jsme neodolali a navštívili CHS Westbohemia Star, abychom si mohli pošmajchlovat štěňátka. Danny se pochlapil ;o)

27.1.2007 –28.1.2007 Zima nakrátko zavítala i k nám, takže se nám konečně poštěstilo vyndat prkýnka a vyrazit v sobotu do polí. Montík natěšeně hleděl vstříc cestě a zpočátku jsme potkali i sluníčko, a tak jsme měli stínového psího pomocníka. Chvílemi ale trochu i foukalo, čemuž se Monty spokojeně řehtal; vypadal, jako by na jednu stranu zestárnul o pět let. Scenérie z krásného výletu jsou ještě i na ostatních obrázcích.
V neděli jsme se záchrannou brigádou vyrazili do Krásna na lavinářský výcvik. Neděle byla opravdu krásná: Montík hledal s takovou chutí a tak krásně, jako ještě nikdy, páníček se krásně proležel ve sněhové díře a uhnal si tak krásný zánět, že se ještě ten večer musel uchýlit do nemocnice. No, a to byla letos nejspíš celá zima... ;o(

6.1.2007 –14.1.2007 To jsme zase dlouho nic nenapsali ;o)! Musíme to napravit, aby bylo vidět, že se Montíci neflákaj.
Takže: o víkendu 6. –7. ledna jsme se byli s Dustynou. podívat v Maďarsku, jak "to" dělaji berňáci. A víte jak? Jako ostatní psi! Viděli jsme jejího ženicha v akci a taky jednu jeho úplně prťavoučkou neteřinku.
Dustyna zůstala doma, aby spokojeně rýhovala vajíčka (;o))) ) a my vyrazili s Montíkem, jako každý rok, na Šůmavu za lavinami. Pravda, sněhu moc nebylo (v tomto směru zvažujeme podání trestního oznámení na neznámého pachatele pro zkažení zimy), ale i tak bylo co dělat. Učili jsme se, jak má vypadat Vychovanej pes, výletničili na Prenet za účelem kochat se úchvatnými pohledy do údolí, k Černému jezeru i k Bílé strži (to abychom byli v kondici pro další trekovou sezónu) a společně s "vojenskými psovody" jsme prošťourávali zdejší sutiny, zbylé po pohraničnících.

No, a abychom nezapomněli, 14.ledna jsme si odskočili do Norimberka zahájit výstavní sezónu. Jak jsme vloni skončili, tak jsme letos začali; jen aby nám to vydrželo. Něco nám říká, že německý šampión krásy už je na cestě ;o)).
Před Kasselem jsme měli obavu, jak dopadneme, protože jsme se nevědomky přihlásili na dvě výstavy ke stejnému rozhodčímu, kterého jsme neznali. Po včerejšku to ale vypadá, že se mu Montík možná maličko zalíbil, a to nás těší.
Pro ty, které to zajímá dodáváme informaci, že konkurence byla slušná - celkem 53 zvířat a z toho 25 psů. Z devíti zástupců z Česka čtyři zvítězili ve svých třídách, docela slušný výsledek, není liž pravda? Byli to kromě Montíka ještě kamarád Eis Caffé, Chester Barte Prim a Halka Barte Prim, kteří .

28.12.2006 Dostalo se nám do rukou silvestrovské číslo Zpravodaje. Také my bychom chtěli veřejně prohlásit, že nebudeme kandidovat na vrcholné funkce v klubu; dokonce jdeme dál: toto své stanovisko si ponecháme ne tři roky, ale dokonce celé volební období, které je pětileté. Aspoň trocha srandy za tři stovky ročně..;o).

22.12.2006 Fotogenický Šumák poslal další umělecké dílko. To ale umíme dělat hezké kocoury! ;o))

16.12.2006 Konečně trochu podzimnější počasí nás vytáhlo na výlet. Pořídili jsme pár náladových obrázků a hezky se po delší době prošli.

10.12.2006 Máňa nám přišla ukázat, jak roste. A taky, jak umí čurat na podlahu ;o)). Jo, abychom nezapomněli, obrázky z ukázek záchranářů jsou na stránkách karlovarské brigády.

8. –9.12.2006  – Zase ve světě Co jsme vyváděli v pátek a v sobotu si můžete přečíst a na obrázky se juknout zde. Anketa!

25. –26.11.2006  – To se zase brigády ukázaly! O víkendu proběhl veledůležitý supervýcvik v Sokolově ve spolupráci karlovarské a plzeňské brigády za spoluúčasti středočeských kolegů a záchranářů z Bavorskam, co přijeli mimo jiné i s jedním hovawartím mladíkem původem z Česka po Haskovi Gasko Prim.
V sobotu jsme se srazili na cvičáku a pak trénovali noční vyhledávání. V neděli jsme měli k dispozici celý kulturní dům a prolezli ho od sklepa po půdu. Doslova. Pejsci se vyřádili a psovodi taktéž. Po dopoledním vyhledávání, kdy se Montíkovi docela zadařilo, zalezl si páníček na půdě pod podlahu, aby si zde při ukázkách schrupnul a nakonec vylezl špinavý jako komeník (k veliké radosti paničky, která čekala doma).
Návštěva byla úžasně veliká a tudíž i spokojenost. Jen všichni majitelé původně světlých psů doufají, že ten šedivý přeliv jejich miláčkové zase brzy zamění za svou přirozenou barvu ;o).
Když budeme mít štěstí, dostaneme i obrázky.

21.11.2006 Konečně anketa, která se trochu hýbe! Docela nás překvapilo, kolik z našich šestadvaceti pravidelných příznivců je z daleka ;o)).
Naši kamarádi si pořídili další francouzskou buldočku. Tedy, spíš ji asi zachránili z rukou množitele. Máňa je milouš a zatím nad vším nevěřícně vyvaluje oči.
Blíží se doba, kdy bude možno vidět zlaté prase. Nám po zahradě běhá už teď zlatej pes.

20.11.2006 Jedno české přísloví říká že čím víc se s lejnem mažeš, tím víc smrdí. V poslední době se v rámci klubu plně ukazuje jeho pravdivost.
Nebýt našich občasných setkání s lidmi, kteří se vážně zabývají psy jen pro zábavu a neprojevují neustálé tendence se vzájemně napadat, asi bychom z klubu již dávno odešli, abychom si svého hovika užili bez toho, že by nám někdo neustále otravoval život.
Před časem, pod dojmem zavádějícího obsahu některých stránek, nás napadlo vytvořit na těch svých také rubriku s názvem "Proč si nepořídit Hovawarta". Když se páníček zamyslel nad tím, o čem by měla být, uvědomil si, že prakticky všechny body by byly o lidech.
Původně jsme chtěli reagovat víc, ale na to, co se děje, už reagují ostatní, takže není zase až tolik důvodů...
A víte co? Možná se vám to bude zdát divné, ale našemu psovi je to jedno; vůbec mu nezáleží, jestli jeho páníček bude organizován v nějaké subsekci sekce, patřící do subdivize jedné z x divizí nějakého přiblblého klubu; dokonce je mu kupodivu jedno, jestli náhodou někdo nevykradl soukromá data někoho jiného za účelem dokázat, že dotyčný pletichařil aby se zbavil jiného, který se svých spoluklubovníků zbavoval pomluvami a osočováním. Je to asi divné, ale náš pes si rád zalítá, vyřádí se a když pak má ještě možnost se dobře nažrat a nikdo ho neruší při vyměšování, je plně spokojen. A co vaši psi?

19.11.2006 – MV v Praze. S Luciferem jsme zajeli na výstavu v Praze, protože jsme se dozvěděli, že tentokrát zavítal do Česka po delší době opět opravdu kvalitní rozhodčí, pan Kunze z Německa. Rozhodoval korektně a přísně, přesně podle našeho očekávání. Zaujaly zejména výkony mladých handlerek, z nichž některé pojaly neděli jako kondiční výcvik ( ;o)) ). Úspěch slavily zaslouženě CHS Gasko Prim a Plavý vítr. Zatímco vítězné feny se decentně usmívaly, BOBovi radostí, že se smí vyfotit s panem rozhodčím, zářily oči ;o). Nálada byla dobrá a potěšila nás setkání s neteřemi Cookie a Canetti po bráchovi Cameronovi i krásné hodnocení sestřičky Cassiopei. Fotky jsme poslali chovatelce, ať má taky nějaké novinky na web ;o)
Cestou zpátky jsme se stavili v Roudnici zkontrolovat, jak roste náš Pankrác.

17.11.2006  – Návštěva. Přišla nás navštívit známá s půlročním berňáčkem Hugem. Je to pěkně nevycválané a srandovně rošťácký kluk, co nevydrží chvilku na místě.

13. - 16.11.2006  – U přátel. Páníček trávil pracovně týden za hranicemi, a tak měl zase příležitost krátce navštívit přátele v CHS Von der Flue s jejich fenkami Galinou a Floreiou. Není nad to, když si můžete v klidu popovídat s lidmi stejných zájmů..

11.11.2006  – Světová výstava v polské Poznani byla triumfem českých psů. Výsledky jsou už na Hoviportále, tak nám stačí snad jen konstatovat, že světovým vítězem a BOBem se stal kámoš Gatys, kterému tímto ještě jednou blahopřejeme. Montíka ohodnotila paní rozhodčí Paula Heikkinen-Lehkonen z Finska jako výborného bez pořadí. Atmosféra byla výborná a můžeme konstatovat, že se výlet vydařil. Jeli jsme s kamarádkou berňačkou Dustynou z naší záchranné brigády, která se vracela také spokojeně s ohodnocením Výborná. Zase jeden celkem pěkný výlet.

4.11.2006  – Hubertova jízda. Zase po roce byl páníček pozván k účasti na lovecké jízdě, pořádané místním útulkem pro odložená a hendikepovaná zviřata Macík. Počasí bylo romanticky drsné a koník Paduán je veselá kopa a filuta, a tak si Montíkův páníček zase po letech vyzkoušel pohled na koně zespoda ;o)

3.11.2006  – Cairo. Další neteřinka se ozvala z Německa, kde působí v HZD. Brácha umí dělat pěkný děti ;o)

2.11.2006  – Hezká neteř. Abychom potvrdili, co jsme napsali níže, tady je pár obrázků Canetti, které jsme dostali od majitelky. Ten pohled je nám nějak povědomý...;o)

29.10.2006  – výcvik v Letňanech V neděli jsme byli vystavovat a bonitovat Lucifera a cestou jsme se zastavili zacvičit si u známých v Letňanech. Stihli jsme sice jen poslušnost, ale pěkně jsme si popovídali a potěšilo nás zejména setkání s Montíkovou neteří Canetti Sideric Miks. Roste z ní po všech stránkách velice nadějná hovawartí slečna.

28.10.2006 Po třídenním boji jsme bohužel přišli o našeho milého kocourka Kočkáče Mourka. Mour byl nalezenec s neznámou minulostí a jediná kočka, která uměla zalehnout na povel a napodobovat ptačí hlas. Občas na nás působil dojmem, že má neurčité problémy, zejména v období podzimních plískanic a letos bohužel nemoci podlehl přes naši snahu mu pomoci.
Místo Krále zahrady okamžitě obsadil do nynějška zaháněný Speedy Gonzáles.

22.10.2006  – FPr2 V neděli jsme vyrazili až do Aše složit si zkoušku FPr2.

19.10.2006  – Dostali jsme milý pozdrav. Přišla nám potěšující zpráva od strýčka Carleona. Jonáš s paničkou se rozhodli posílit řady hoviků na karlovarsku a poslali pár fotek spokojeného psího života.

18.10.2006  – Z Golčova Jeníkova se ozval kočák Šumák, aby nám ukázal, jak pracuje na výpočetní technice.
Brzánečtí vinohradi mají zdokumentovaný poslední víkend!

14.–15.10.2006  – Klubová výstava. V Milovicích se zase sešli příznivci hoviků za účelem svodů štěňat a plemeníků, bonitací a klubové výstavy, nebo se aspoň jen tak podívat jak to chodí.
Montík byl také sveden, no a při té příležitosti si zase jednou střihul souboj s čistě českou konkurencí. Nedopadli jsme tak zle (přes určité rozpaky z pana rozhodčího) - o kousek do kroužku zakrouceného psího ocasu druzí za věčným konkurentem Falkem. Na Karlovarsku holt žijí kvalitní plaváci. Takže máme doma zase nový kousek nádobí a Montíkovi přibylo trošku krmení (v pravý čas - granule už zase docházejí ;o) ).
Když už jsme tam byli, přihlásili jsme se s bráchou Cross Barrym a Bradleym taky do soutěže chovatelských skupin. Myslíme si, že druhé místo ze sedmi přihlášených udělalo chovatelům docela radost. Nás utvrdilo o tom, že jsme měli štěstí při výběru a zvolili kvalitní chov.
Taky kámoška Tara se zúčastnila první chovatelské akce a dopadla podle očekávání dobře. Blahopřejeme!

11.10.2006  – Bohužel náš boj s přírodou, trvající téměř čtyři týdny, byl marný. Koťátka, přesto, že se narodila silná, nakonec podlehla infekci. Vzhledem k tomu, že neměla možnost získat s mlezivem protilátky, byla jejich obranyschopnost malá, stejně tak jako jejich šance. Aspoň jsme to zkusili.. :o(

7.10.2006  – Mamuša Awuša má dnes dvanácté narozeniny! Tak maminko, všechno nejlepší a ať ti energie a radost ze života ještě dlouho vydrží! ;o)).

30.9.2006  – ZZP1 Složili jsme zkoušku ZZP1. Páníček se následně léčil z prožitého stresu tak, že zalezl do sutin a nechal se půlku noci hledat kolegy z brigády jako figurant při ZZP-N.

15.9.2006  – Koťata nechtěli jsme to zakřiknout, asi díky Lucínovi opustila Zbyšek při porodu svoje nová tři koťátka, a tak je už devět dní pipláme. Zatím to vypadá tak nadějně, že si dožili až do přidělení jmen. Budeme jim říkat mytologicky: Měkůň podle bájného zvířete, které vyvádí v české písni(už Měkoně vyvádějí), Boryš podle nejslavnějšího českého horolezce, o kterém se zpívá i v hymně (Boryš umí po skalinách) a Lemrouch podle části těla Páně (jak stojí v bibli " poklekali před pána svého a líbali lemroucha jeho") ;o)).

22.9.2006  – Rozkošné fotky z Rozkoše

17.9.2006  – FPr1 Složili jsme zkoušku FPr1 s výsledkem 94 bodů. Zdá se nám, že to docela ujde... Montík si při sledování stopy neodpustil malý vtípek a chviličku dělal, jako že co kdyby šel na druhém lomu na druhou stranu a potom vyrazil správným směrem, jsa omotán stopovací šňůrou. Asi se v duchu docela bavil při představě, jak se páníček potí hrůzou :o))

14.9.2006  – 16.9.2006 – Sraz chovatelské stanice U vodní nádrže Rozkoš nedaleko Náchoda jsme se opět setkali se sourozenci a užívali si výletů po okolí a krásného babího léta. Uvidíme, možná budou i fotky...

12.9.2006  – Pochod pro psy Praha - Pohoří 5 x P fotky

9.9.2006  – Pochod pro psy Praha - Pohoří 5 x P S chovateli jsme se byli projít kolem Prahy. Taky jsme fotili. Zdá se podle účasti, že hovici jsou opravdu túrističtí psi... ;o)

8.9.2006  – Nové fotky z Protivanova. Taky jsme se přesvědčili ke sklonům k umělecké fotografii u kamarádky Terezy, která nám poslala krásný obrázek našeho Šumáka, jak pomáhá se sklizní jablek ;o)

2.9.2006  –Koho volíš? Losnu nebo Mažňáka? Jako před volbou Velkého Vonta ve Stínadlech jsme si připadali poslední dobou v rámci klubu. Výsledek je všeobecně znám a věříme, že změna, která nastala bude klubu ku prospěchu a že nový výbor naváže na to dobré, co se podařilo starému vybudovat, zejména v rámci selekčního tlaku a zdravotního stavu populace.
Vzhledem k tomu, že bylo slyšet nějaké hlasy o zmanipulování davu, bychom rádi podotkli, že se zmanipulováni necítíme. Také náš názor prošel za 4 roky členství v klubu vývojem až k poznání nutnosti změny, ke kterému došlo již před časem. Argument, že někdo někde sedí dlouho, pro nás není dost přesvědčivý (G.Husák nakonec také byl prezidentem 20 let a stejně mu to nebylo nic platné..) a hra na hodného strýčka někdy končí v momentě, kdy člověk projeví rozdílný názor. Spíš jsme byli překvapeni množstvím lidí, kteří sdílejí náš názor.
No, nemusí s námi každý souhlasit, ale řečeno slovy pana předsedy, na prvním místě musí být naši psi a tak doufáme, že se vášně brzo uklidní a lidé se zase začnou bavit místo aby na sebe hartusili.
Nakonec - vždyť se zase až tak moc nestalo, jenom někomu vzali jeho hračku...
Nemáme důvodu nyní, když to hlavní bylo řečeno a vykonáno, dál cupovat mrtvolu. To, co bychom možná konstatovali i za jiných okolností, by teď mohlo vyznít jako přihřívání polívčičky,což bychom neradi, a tak snad jen ještě kratičký citát z projevu,kteří měli možnost všichni slyšet a který je velice trefný (zřejmě vychází z vlastní zkušenosti): "V dnešní době internetu je není problém večer sednout k počítači a napsat hanlivý anebo pomlouvačný a nepravdivý dopis či komentář s cílem někoho poškodit."
Plně souhlasíme. Někteří tak skutečně činili. Pojďme tedy teď začít využívat také tohoto média ke spolupráci na dobré věci. Neboť přesto, že si pořád dokola říkáme, že všechno, co se v klubu děje, děje se pro psy, za vším je stejně ve skutečnosti komunikace mezi lidmi a potřeba se sdružovat.

26.8.2006  –3.9.2006 Protivanov S Montíkem jsme se zúčastnili tábora v Protivanově. Původně jsme si chtěli střihnout nějakou tu zkoušku, ale nakonec jsme to vzdali. V průběhu týdne jsme absolvovali něco výletů a výcviků ve stopování s laskavou pomocí kamarádek Terezy a Báry, kterým tímto srdečně děkujeme a slabou chřipku, která prolétla celým táborem a dostala přezdívku "chorvatská". Že v tom nejsme sami, jsme poznali i z projevů některých kolegů (viz věta "Je mi z toho na blití", pronesená jedním z účastníků v pátek) a z toho, že v sobotu náhle onemocnělo 10 z 13ti členů výboru klubu
Pro páníčka byl tento týdnem navíc velice poučný v oblasti výcviku a příčin, proč je vlastně hovawart u nás všeobecně považován za obtížně cvičitelné plemeno. Pár obrázků se připravuje.

17.8.2006  – Trénink v Říčanech byl příjemným setkáním s kamarády Kodym a Ulsanem i ostatními hoviky. Pěkně jsme si pocvičili a pokecali.

10.8.–13.8.2006  – Byli jsme na vycházce v kraji trnek. Hostýnské vrchy skýtají spoustu krásných výhledů, proto si dovolujeme vám jich pár nabídnout. Trasa byla sice oficiálně 90,5 km, ale vzhledem k vynalézavosti značkařů KČT jsme nalítali nejmíň stovku.
Tentokrát jsme to pojali opět jako procházku a radovali se ze setkání s přírodou, jak napovídá dosažený čas 48:49:00, ale došli jsme a těšíme se už zase na další podobné kratochvíle ;o)

31.7.2006  – Borderkolie Jolie má zase štěňátka. Pořídili jsme pár fotek

23.7.2006 Byli jsme se podívat v CHS Sideric Miks, abychom posoudili, jaká štěňátka dělá brácha Cameron. Posuďte sami.

18.7.2006 Navštívili jsme zase Katčinu smečku, abychom zjistili, jak rostou.

13.7.2006 Nové fotky, dokumentující, že nás navštívili kamarádi z Golčova Jeníkova s Arwen Kesidy jsou tady. Taky máme nové fotky koťat

12.7.2006 Zpracovali jsme obrázky z návštěvy u Katky Houškové. K vidění zde, nebo v sekci obrázky

10.7.2006 Jéžiši, to jsme ale dlouho nic nepsali! Zažili jsme toho tolik, že nestačíme zpracovávat fotky. Tak snad zatím aspoň zkusíme uspokojit Zuzku zprávičkou o koťatech. Kromě Bonifácka - Camerona mají už všechna koťátka nový domov. Nejdřív nás opustila Petruška - Servác, která šla v sobotu 1.7. ke kamarádům do Stráže nad Ohří. Okamžitě se aklimatizovala a skamarádila jak s místními buldočky, tak i s ženichem Romeem.
Další koťata šla na export. 4.7. jsme měli návštěvu - kamarády z CHS Z Kejvalky, kteří s sebou vzali do Golčova Jeníkova kočičku a kocourka z Drevokocúriků. Podle nejnovějších zpráv se mají Šumák i Juchajda dobře a zvlášť Juchajda se stala oblíbenkyní Agáty a jejím adoptivním štěňátkem.
V sobotu 8.7. jsme oblažili naší přítomností kyškovickou smečku a jako dárek jim dovezli Pankráce a Jirku. Pankrác prý už začal s výcvikem jejich Tarušky

24.6.2006 Byli jsme se podívat na štěňátka v CHS Katčina smečka Obrázky jsou ve foťáku.

13.6.2006 Jednooký vlk 2006. Měli jsme kapku technické potíže, ale snad už to bude lepší. Takže zdravíme opět všech 13 pravidelných a zbytek občasných návštěvníků a zatím jen v rychlosti prozrazujeme, že jsme přes víkend s Montíkem byli na takové kratší zdravotní procházce po Vysočině.
Mimo pořadí jsme si zkusili, co je to ten Dogtrekking a zjistili jsme, že je to vlastně docela príma švanda. Hlavně na konci, kdy se po 95ti kilometrech konečně doploužíte do základního tábora, jenž z povzdálí vypadá trochu jako sjezd zombie (to kvůli charakteristické chůzi dogtrekkařů, kteří se bůhví proč snaží nenašlapovat plnou vahou na čerstvé puchýře).
Courali jsme se a s časem 39:38:37 bychom byli tak jedenáctí, ale došli jsme a hned jsme začali plánovat podobnou další akci.
Nutno podotknout, že zatímco páníček měl kapičku problém s chůzí, Montík chtěl pořád běhat a ohromně si to užíval.
Budou nějaké náladové obrázky krajinek ;o)

6.6.2006 Fotky ze St. Gallen v sekci Montyho obrázky

27.5.2006 Zkoušky ZZP 1 se konaly v Masamlýně v Údolí u Lokte. Páníček se opět flákal, zahrabaný v různých dírách a hromadách sutin, snažil se hlavou prorážet trámy a vůbec se zabýval podobnou dobrodružnou činností. Zkoušku složili všichni psí kamarádi, a tak jim ze srdce blahopřejeme, že to páníčky pěkně naučili :o)

26.5.2006 Nové fotky koťat a nová reportáž v sekcích Montyho obrázky a ostatní zvířátka

20.5. – 21.5.2006 Animalia 2006 Tak jsme se zase jednou zajeli podívat ven. Zachtělo se nám navštívit naše přátele z CHS Von der Flue ve Švýcarsku, a tak jsme spojili návštěvu u nich s dvěma výstavami, konanými minulý týden c St. Gallen. Obrázků je víc, tak prosíme o trpělivost. Na výstavě jsme měli zpočátku pocit, že jsme v Tibetu, to když jsme viděli lamy ;o)) a radost ze setkání s různým tvorstvem ,které bylo k vidění na souběžně konaných výstavách. Například jsme mohli vidět, jak jsou v kruhu posuzovány kočky, které mimochodem pojímají výstavy svým svérázným způsobem, potkali jsme se s aligátorem, domácím ptactvem (zaujali nás indiáni, slepice v botách, fousaté slepice a skrytá reklama slovenského pivovaru - zlatý bažant ). Králiků tam bylo spousty, na ukázku aspoň ti v maskáčích.
Jo, a taky tam byli psi. Nejvíc jsme si všimli ICH Tondy (Atose Ze starého dvora), se kterým jsme si užili dva dny lítání ve stejném kruhu. V sobotu nám to Atos natřel, ale protože jsme skončili ze psů celkově druzí ( res. CAC, res. CACIB ) a on už titul interšampióna má, tak se můžeme těšit na další šedivou kartičku z Belgie. Díky Tondo ;o)
V neděli bývá výstava trochu obsazenější, protože je organizována klubem jako speciální. Rozhodčí byl velice kontaktní, což by jistě překvapilo mnohé vystavovatele, zvyklé na naše podmínky; ve Švýcarsku je totiž kladen velký důraz hlavně na charakter Hovawartů, nevyžaduje se tolik výkon, jako spíš to aby hovik byl hlavně rodinný, tedy bezkonfliktní pes. Monty má oplácávání rád, takže byl vcelku v pohodě a v těžké konkurenci obstál se ctí. V1 CAC, res. CACIB nás celkem potěšilo (promiň Tondo ;o)) ). Potom jsme ještě ze samé radosti absolvovali legrační překážkovou dráhu a získali tak pohár (mimochodem jednu z mála věcí, které tam můžete získat zadarmo kromě posudku). Pak už jsme mazali domů; cestou jsme ale neodolali udělat pár obrázků u Bodensee.
Setkali jsme se opět s fenoménem, který je u nás nezvyklý: Lidé, které jsme vůbec neznali a s jejichž psy jsme se utkali jako s konkurenty odcházeli a cestou se u nás zastavovali, aby se rozloučili, popřáli šťastnou cestu a sdělili nám, že se těší na další shledání.
Když jsme dojeli domů, zjistili jsme, že nejen Bonifác už kouká na svět, ale navíc Štístko vyrovnalo Zbyškovo skóre, takže je to 3:3 na koťata a my máme doma 10 koček!
Byl to móc hezký výlet s ještě hezčím závěrem ;o))

12.5.2006 Ledová koťátka Je tu jaro - kočky se kotí! Zbyšek porodila tři prťavá koťátka. Jmenují se Pankrác, Servác a Bonifác. Jen co povyrostou, vyzkoušíme jejich fotogeničnost ;o)

9.5.2006 Všechny zprávy nejsou příjemné. S napětím jsme sledovali nerovný boj s přírodou o přežití D-Štěňátek Z Brzáneckých vinohradů. Příroda byla bohužel silnější :o(. Radko, nevěš hlavu, těžké chvíle zase vystřídá radost!

8.5.2006 Procházka na střechu Karlovarska Od nás ze zahrady je vidět na Klínovec, nejvyšší to krušnou horu. Páníček se chtěl projít, a tak se připoutal k Montíkovi a vyrazili na procházku. Protože bylo teplo, museli jsme občas zastavit kvůli občerstvení; Montík se při tom omluvně usmíval. Po nějakém čase jsme se ale dostali výš, až do oblasti věčného sněhu. No tak dobře věčného ne, ale dlouho přetrvávajícího. Montík ochutnával a páníček chtěl přinést paničce z výletu o kouli víc, ale se mu cestou rozpustila ;o)
Obdivovali jsme krásy místní přírody, každý po svém.
Nad Jáchymovem jsme se nechali zmást zimním značením, a tak jsme nakonec ten svorový kopec obešli pěkně kolem dokola a ztekli ho ze severní, místo z jižní strany. Tedy, jak to ti lýžaři dělaji, že se na tom kopci nezabijou ?
Vytvořili jsme vrcholové foto a cesta zpět proběhla bez problémů; Montík byl nakonec rád, že se mohl připojit k intenzívní činnosti kamarádů. ;o))

5.5.2006 Buldočkové vyrostli, začali běhat, navštívili nás dokonce i doma a postupně se rozbíhají do světa. U maminek zůstala žíhaná holčička a žíhaný kluk.

Mimoto doporučujeme sledovat stránky CHS Z Brzáneckých vinohradů. Něco nám říká, že se tam co nevidět objeví nová zpráva ;o))

1.5.2006 Poslední povinné výkonnostní zkoušky se konaly na prvního máje opět v údolí řeky Ohře. Páníček si tentokrát řekl, že na co by měl psíka pořád vláčet na špagátě vedle kola, když může taky psík vláčet jeho za sebou. A tak jsme se přihlásili na VZ2. Tedy 10 km na kole a 10 km pěkně po svých. Pravda, před startem už přesvědčení, že to zvládneme v limitu trošičku opadlo, ale nakonec se ukázalo, že zvolená taktika a technika přesunu byly ideální, a tak jsme nakonec absolvovali s rezervou v čase 107 minut s hodnocením "výborně". Kupodivu jak Montík, tak i páníček byli v takové formě, že mohli klidně mazat ještě jednou. Pro nedostatek času rozhodčího ale zůstalo jen u jednoho kola ;o)). Kdyby se takhle lehce daly složit všechny zkoušky...

29.4.2006 Skvělá zpráva! Našim chovatelům se konečně podařilo najít novou rodinu pro Montíkova polobratra Blond Freddieho. Povídání o něm si můžete přečíst na stránkách CHS Z Brzáneckých vinohradů. Sdílíme s Jindrákovými jejich radost a smekáme před příkladným přístupem, který mají ke všem potomkům svých fen.

28.4.2006 Tata. Zdravíme všech 11 našich stálých příznivců a předkládáme poslední část seriálu. Snad se aspoň trochu bude líbit :o)

27.4.2006 Tata. nedělní mezinárodní výstava a pár slov okolo.

26.4.2006 Tata. Čas letí a materiálu ke zpracování jsou spousty. Zatím máme hotovou první část reportáže z našeho výletu minulý víkend. Budeme postupně doplňovat ;o)

25.4.2006 buldočci znám zase povyrostli.

22.4. – 23.4.2006 A klubkiállításson es a nemzetközi kutyakiállításson Tatában voltung! Ještě to bude dlouhé vyprávění, tak zatím jen jeden chlubící obrázek. To jak jsme si udělali výlet do místa, o kterém složila skupina Buty písničku ;o))

14.4. – 16.4.2006 V Novém Jičíně jsme strávili příjemný víkend. Tedy, máme trochu obavu, jestli tahle zprávička je ještě aktuální – viděli jsme na stránkách účastníků zprávy s fotkami, tak se asi trochu opakujeme ;o)).
Trochu jsme se předváděli při besedě o vystavování, zalítali si při vyhledávání v lese (páníček neodolal a vyzkoušel si hledat úplně cizí osobu a málem si uříznul ostudu, když nemohl Montíka přesvědčit, že za tou roklí může ještě něco být), zastopovali si (zatracení myšové a venčiči vořechů nám při tom lezli přes stopy) a nakonec Montík ukradnul figurantovi rukáv. Vysloužili jsme si pamětní medaili, jsme na ni pyšní stejně jako ostatní, viděli kamarády a seznámili se s novými. V práci vynikali dva šikovní Akimové: Akim záchranář a Akim kousač, ale činili se i ostatní.
Prostě senza akce, děkujeme za ni všem Vlkům ze severu Čech a jejich pomocníkům ze Severu Moravy ;o)
Jo, a jako obvykle jsme skoro nefotili, naštěstí se našly dobré duše, které nám nějaké snímky poslaly. Vřelé díky! To málo, co jsme ukořistili, ale brzo zveřejníme.

13.4.2006 Změnili jsme anketu. Z 50ti hlasujících projevilo 39 zúčastněných názor, že by chovatelský klub měl podporovat své členy a tím i rozvoj chovu zveřejňováním aktuálních vrhů, ze zbylých 11ti ( ;o) ) hlasujících 3 nevěděli a 8 je toho názoru, že se má každý starat sám.

8.4.2006 Už jsme dlouho nebyli v Milovicích , a tak jsme si tam udělali výlet. Tedy hlavně za účelem fandění, antož majitelé Montíkových brášků Camerona a Cross Barryho se konečně odhodlali k uchovnění kluků. Počasí nám přálo a nafta byla ještě za nižší cenu, takže nám nic nebránilo vyrazit. V Milovicích se to Hoviky jen hemžilo a byla pohodová nálada. Potkávali jsme kamarády a navštěvovali zóny vyšší koncentrace malých Kesiďáčků, Damiánků, Philippsdorfíků (pamatujete si ještě jak vypadali v šesti týdnech?) a jiných potomečků zvučných hovawartích jmen. Nejvíc nás potěšil úspěch obou bratrů, kteří se nenechali zahanbit a absolvovali bonitaci bez ztráty, s čistým bonitačním kódem, čímž opět potvrdili vyrovnanost celého vrhu a kvalitu spojení, ze kterého vzešel Montík. Tak kucí! Ať vám holky jezději! ;o)
Jo, a abychom nezapomněli, taky tam bylo jedno postižené štěňátko; totiž Jindrákovic Taruška je asi postižená přezdívkou, kterou od nás dostala. Už na ni všichni pokřikovali "Tramtaro!", tak jí to asi zůstane, chudince. Ale jí je to nejspíš jedno ;o)
Cestou zpět jsme ještě zkontrolovali, jak rostou buldočkové a přidělali pár obrázků těch obludek.

6.4.2006 Reportáž z návštěv dvojvrhu francouzských buldočků ve Stráži nad Ohří v sekci obrázky.

1.4. 2006– Na apríla jsme zase viděli francouzské buldočínky už mají otevřené některé oči a dostávají klasický knedlíčkovitý tvar. Na naše socializační snahy odpovídali typickými francouzskobuldoččími ksichtíky, jako třeba tady Broček. Asi uděláme novou fotoreportáž.

25.3. 2006– Příchod jara s sebou přinesl i smutné zprávy. Tající led nám odhalil, že za oběť zimy padly naše rybičky Jakub, Medard a Slavoj. Zůstal jen Jan a možná záhadná malá černá rybka, kterou jsme objevili v naší louži vloni na podzim.

24.3. 2006– Jak vypadá úplně prťavounký francouzský buldoček, jsme se byli na vlastní oči přesvědčit předevčírem. Už to víme. Vypadá takhle nebo tak. No, nejsou skvělí? :o)

20.3. 2006– Jaro se rozjíždí. Například u našich kamarádů ve Stráži nad Ohří se vylíhla spousta malých francouzských buldočků. Takže jestli máte zájem, ozvěte se na naši e-mailovou adresu nebo rovnou chovatelům na tel 603 539 737

17.3.–18.3.2006 – Opět jsme řádili na běžkách (tedy v našem případě se někdy jedná spíše o chodky ;o) ). Strávili jsme dva nádherné dny plné pohybu v Krušných horách. Zdá se, že to bylo krásné rozloučení se zimou. Na naší zahradě v podhůří vystrčily své kvítky mezi závějemi sněhu první sněženky.

13.3. 2006– Lýže! Relaxace při skijöringu je fantastická věc! Podmínky jsou ideální, a tak vyrážíme, jak se dá a moc nás to baví.

9.3.2006 Reportáž z návštěvy našich švýcarských přátel z CHS Von der Flue je konečně hotova. K nahlédnutí v reportážích.

5.3.2006 Vyrazili jsme do Bavorska. Mnichov je touto dobou taková roztomile nepřehledná rozkopaná bavorská obec. Byli jsme na to připraveni a přiblížili se den předem k hranicím, abychom přenocovali u našich kamarádů v Šumavských velehorách. Co jsme trošičku podcenili, byla skutečnost, že Němci se rozhodli vyhlásit na minulý víkend sněhovou kalamitu. Do Mnichova jsme dorazili deset minut před zahájením posuzování a než jsme se dovedli v zasněženém městě zorientovat, uplynula další hodina. Takže průšvih, asi si jen opíšeme výsledky, pozdravíme majitele krycího psa polosestry Bee-Bee Danielse Jacka a mažeme domů. :o(
Naštěstí se ukázalo, že potíže měl i pan rozhodčí a spousta ostatních, takže jsme nakonec dorazili akorát na zahájení. Vypadalo to, že Dany má radost, že nás vidí. Ukázalo se, že kromě něj je na místě i jeho polobratr Eis Caffé a polosestra Energi Ebro a že také přijeli kamarádi ze Slovinska s Belfastem von der Haselhöhe, což nás obzvláště potěšilo. No, a pak nás ještě potěšil výsledek. Nebýt fenky veteránky, co se na Montíka v závěrečném souboji tlačila a tím ho znervóznila, mohli jsme být ještě o kapičku lepší, ale nevadí: nejvíce si vážíme toho, že tentokrát jsme si museli prvenství opravdu tvrdě vybojovat proti německému psu Cooperovi ex Canis Lupus. Posudek máme pěkný a taktéž přibylo nějaké to nádobí a dárky.
Po zklidnění hladiny adrenalinu jsme si prošli výstaviště, kde nás prodejci lákali k nákupu zboží různými triky, sledovali jsme různé kejkle ostatních pejskařů a získali poznatek, že si lidé často vybírají pejsky podle barvy a velikost nehraje roli. Jak jsme si všimli, výstavy si dovedli užít i pejsci, i když na cestě za dobrotami museli překonávat jisté překážky
Na rozloučenou jsme si vyfotili Montyho s částí úspěšné výpravy ze Šedédabu se zářícíma očima ;o). Zajímalo by nás, co si to ten Monty s Danym šuškali ?

3.3.2006 I Montíkovi přišel doporučený dopis ze Slovenska s potvrzením titulu Slovenského šampióna krásy s diplomem. A překlepy tam byly taky ;o). Nevadí, stejně jsme rádi.

3.3.2006 Reportáž ze socializační návštěvy Attari Wart Kesidy je na světě. Jukněte do obrázků na reportáže.

28.2.2006 Pět tisíc návštěvníků zaznamenalo minulý týden naše počítadlo. Jsme rádi, že nás navštěvuje tolik lidí a vážíme si také toho, že kritických hlasů zatím není mnoho. Děkujeme. Zůstaňte s námi ;o)

26.2.2006  – Páníček strávil pár dní na cestách a navštívil naše švýcarské přátele z CHS Von der Flue, kde se momentálně zrovna nacházejí dva čilí psí bráškové Largo a Lasco. Obrázky snad budou brzy.
V sobotu dorazila očekávaná zásilka od Manmatu a páníček s Montíkem se konečně začal dělat plnohodnotný sport. Skijöring Montíka baví, běhá, až mu uši vlají a užívá si radosti z pohybu :o)

17.2.2006  – V krásné krajině kolem Kokořína jsme se potkali s Katčinou smečkou, respektive s mámou Arivou Lotto Bohemia a sestrami Afrou a Aurou. Příjemně strávený čas na procházce se psy a s lidmi, se kterými je pořád co si povídat, utekl jako voda. Tímto ještě jednou děkujeme za pěkné odpoledne!

  Hned nato jsme vyrazili splnit nelehký úkol do Montíkova rodiště, a sice pokusit se socializovat Jindrákovic Tramtaru. To líté zvíře se nám za naši obětavost odvděčilo tím, že v relativně krátké době zkrvavilo svými jako jehla ostrými zoubky páníčkův nos a snažilo se nás sežrat. *;o). Taruška je prostě miláček k zulíbání a myslíme si, že si s ní majitelé užijí spoustu legrace. Budeme při tom. Reportáž se připravuje.

16.2.2006  – Četli jsme si na stránkách klubu o pracovním poháru a trochu počítali. Vyšlo nám, že kdybychom se přihlásili, asi bychom obsadili se zkouškou ZZZ, RH-E, VZ1 a s účastí na závodě hovawartů 5. až 6. místo (nezapočítána účast na ZM závodech v Chomutově). Tak nevíme, jestli to máme brát jako dobrý nebo špatný výsledek – Ale hlavně „Kdyby, chyby“… stejně jsme nebyli přihlášeni.

14.2.2006 – Trochu nám zase mrzne. Monťula měl dnes ráno díky tomu pěkný melír

12.2.2006  – MV Brno, jak je patrné z výsledků, byla opět dokladem exteriérových kvalit českého chovu Hovawartů. Výsledek 22 výborných z 63 zúčastněných zvířat je nad očekávání dobrý. Jsme rádi, že se zadařilo i našim kamarádům. ;o)

2.2.2006  – Fotili jsme. Pár náladových obrázků přidáno do sekce obrázky

29.1.2006 Výstava v Trenčíně. Zase jednou jsme vyrazili na Slovensko. Po loňském debaklu jsme se sice trochu zdráhali do Trenčína vyjet, ale nakonec jsme vyrazili. Přes hektický průběh této výstavy (zatím nejhůře organizované z těch, kterých jsme se měli možnost zúčastnit) se nám nakonec nezadařilo špatně. Montík si přinesl nějaké tituly i nádobí. Posuzovala paní Ligita Zake z Litvy (hm, zajímavé, na Slovensku jsme se zatím nesetkali s rozhodčím ze Slovenska; že by to bylo tím, že si Slováci nemyslí, že místní hovawarti jsou jiní, než jinde na světě?).
Protože na Slovensku neplakali nad nespravedlností, že k získání šampiona je nutno mít také pracovní zkoušku, ale naopak prosadili (jako ostatně i v některých jiných zemích) i alternativní možnost (4x CAC), zdá se, že máme doma čekatele na dalšího národního šampiona.
Snad se nedotkneme cenzorů, pověřených kontrolou závadnosti textů na soukromých stránkách, když veřejně poděkujeme všem gratulantům. Děkujeme! ;o).
Cestou jsme se dověděli také novinky z CHS Z Brzáneckých vinohradů. Doporučujeme ke shlédnutí!

25.1.2006 fotoreportáž ze soustředění na Šumavě je na světě! Uff, nestíháme…

7.1.–15.1.2006 – Lavinový výcvik ve Špičáku na Šumavě byl opět tradičně super. Počasí se vydařilo nad očekávání a atmosféra byla jako obvykle fantastická. Absolvovali jsme intenzivní výcvik v lavinových polích šumavských velehor a třídenní maratón zkoušek, kterých se zúčastnilo celkem 15 psů. Škoda jen, že díky obvyklé páníčkově nervozitě (přenášené na psa) se nám poté, co jsme prolezli speciálem na ZLP1, nepodařilo uspět při poslušnosti. Páníček vážně uvažuje o tom, že už si budeme cvičit jen sami pro sebe a zkoušek se závody definitivně necháme.
Reportáž je na cestě.

5.1.2006 – Je to bezmála rok , co jsme zprovoznili tyto stránky, a tak můžeme trochu bilancovat. Podle počítadla nás od loňského desátého ledna navštívilo víc než 4260 zvědavců, dokonce v prosinci jsme měli rekordní návštěvnost 91 návštěvníků za den (!); pro nás je to zavazující signál, který nás nutí k další snaze o vylepšování vzhledu stránek a pravidelnou aktualizaci.
Doufáme, že nám naši hosté zachovají přízeň i nadále
Loňský rok sice nebyl tak oslnivě úspěšný jako rok 2004, kdy jsme si vysloužili v Rakousku titul šampiona (a nebylo to rozhodně „na ksicht“, jak se snaží, jak jsme někde zaslechli, někteří jedinci naznačit) ale i tak máme důvod k mírné spokojenosti. Výstavní sezóna se celkem vydařila a i po pracovní stránce jsme zaznamenali jisté pokroky. Pravda, ne všechno se vydařilo úplně, ale takový je život a, řečeno slovy klasika, „jak říkáme my kynologové, nemusí pršet, jen když kape“ :o).
Potvrdili jsme si, že veškeré činnosti kolem psů jsou hlavně vyjádřením vztahů mezi lidmi. Potkali jsme hodně těch, kteří jsou naladěni na stejnou notu jako my; bohužel také některé, co používají tuto krásnou zálibu spíš jako zástěrku pro prosazování svých ambicí a vylepšování své finanční situace na úkor jiných. Pro nás zůstává soužití se psy i nadále hlavně zábavou a budeme se jak jen to půjde snažit nenechat se otrávit. Čeká nás další rok. Ať je aspoň takový, jako ten minulý, když ne lepší…

30.12.2005 Sněhové radovánky. Teplota je tak akorát a bílá peřina dělá Montíkovi radost. Akorát mu nejde do hlavy, jakto, že ten blb páníček pořád něco ztrácí. Potom po Montíkovi chce, aby hledal nějakého Ztratila. Za nalezení rukavice je ale piškot!
Páníček touhle dobou taky chodí pozorovat jeleny, kteří se z hor stahují do polí za domem. Kdybyste touhle dobou jeli kolem Kfel, našli byste asi pár nesmyslně kličkujících běžeckých stop, které nikam nevedou a občas jsou přerušeny mělkým dolíkem (v místech, kde páníček Montíka neuřídil a takzvaně "vyhodil kotvu"). Tyto stopy někdy kopírují záhadné koleje od aut, které vedou do prostředka polí. Na jejich konci bývá smyčka, jak se auto otáčelo, a uprostřed ní smutný nález - vývrh z jelena. Při jednom takovém výletě jsme takováto místa našli hned tři v okruhu pěti kilometrů. Myslivci mají jelení žně…

11.12.2005 Blíží se Vánoce. Páníček dává pravidelně na jevo svůj vztah k těmto svátkům tím, že ze svých chlupatých kamarádů dělá debily. Je to taková nová vánoční tradice. Tentokrát jsme vzhledem k ekonomickému vývoji této země přistoupili k výcviku v koledování. Kluci budou za Tři krále a Montíkovi role Melichara vyloženě sedí ;o).
HEZKÉ VÁNOCE VŠEM LIDEM DOBRÉ VŮLE! DĚKUJEME PŘÍZNIVCŮM ZA TO, ŽE NÁS NAVŠTĚVUJÍ A PŘEJEME V PŘÍŠTÍM ROCE SAMÁ POZITIVA.

4.12.2005 Schůze karlovarské záchranné brigády byla obsáhlá a dlouhá. V příštím roce nás čeká spousta akcí a rozhodně se nebudeme nudit.

23.11.2005 Zvěsti ze Svazu záchranných brigád kynologů nás vůbec nepotěšily. Změny v pravidlech pro zkoušky podle IPO-R znamenají, že na další stupeň zkoušek musíme čekat celý rok nebo cestovat do jiné brigády (mimochodem neuskutečnitelný nesmysl, protože při maximálním povoleném počtu 6 zúčastněných dvojic jsou jistě už všechny termíny předem obsazeny). Je otázkou, jestli pro nás má vůbec cenu se rok na zkoušku připravovat s vyhlídkou na nejistý výsledek. Opatření zřejmě směřuje k omezení možností splnit limity zkoušek podle IPO-R pro psy s horšími než špičkovými výkony. Silně nám to připomíná kastování v oblasti všestranného výcviku…

20.11.2005 Dorazily fotky z výstavy v Praze, dali jsme je do sekce obrázky. Děkujeme Míše Štolcové a pozdravujeme Lexíka ;o)

16.11.2005 Přidali jsme obrázky do sekcí u Bennyho, jeho dětí a Montyho.

13.11.2005 – Národní výstava v Praze. Zúčastnili jsme se ve třídě vítězů a od rozhodčí paní Libuše Ubrové jsme získali ocenění V1 CAC. Zúčastnil se také brácha Cross Barry, který ve třídě otevřené v konkurenci šesti psů získal pořadí se známkou V4 a sestřička Bee-Bee s mámou Awistou. Bee-Bee získala ocenění Výborná ve třídě otevřené a máti Awista dětem předvedla, jak se má správně předvádět a že je i v jedenácti letech ve vynikající kondici, když získala titul Nejlepší veterán. Blahopřejeme!
Cestou zpět jsme se ještě stavili zkontrolovat, jak se daří kocourkovi Jindrovi Jindrákovi a pozdravit ho. Byl evidentně rád a vesele syčel na Montyho.;o). Zhoršená kvalita obrázků je způsobena skutečností, že jsme opět fotili pouze na telefon ;o(.

5.–6.11.2005 – Jak jsme opět dobývali Slovensko. Jak už jsme popsali na u Bennyho, cesta byla zajímavá. Například jsme navštívili vesnici Grob, známou svými vynikajícími husičkami. a taky folklórem. Husy tam mají opravdu mastné a Monty se ještě v neděli společně s Bastianem ohromně bavil, když si vzpomněl, jak se jich páníček lekl. V sobotu jsme Bastíkovi trochu zafandili a v neděli přišla řada na Montíka. Zkušeně předvedl své kvality i to, že se mu tentokrát předvádění zase líbilo a poté galantně přenechal vítězství dámě. Byli jsme rádi, protože svůj cíl jsme si splnili a překročili, vzbudili jsme spícího Bastianna a domů se dostali celkem včas. Výlet se vydařil.

6.11.2005 – Výstava Nitra Canis 2005. V Nitře se nám líbí. Ubytování nebývá sice z nejlepších, ale zase si tam trochu zvedáme sebevědomí. Tak, jako třeba letos. Čas běží, takže zatím ukážeme pouze placičky a kartičky, které si tam Montík vysloužil. Další obrázky budou brzy následovat.

29.10.2005 – Lovecká jízda. To byla akce v rámci relaxace, kterou organizoval nedaleký útulek pro zvířata Macík. Tak vám alespoň můžeme poskytnout nejkrásnější pohled na svět.

28.10.2005 – Zkoušky v ZKO Stará Role. Zkoušky podle národního zkušebního řádu, kteréch jsme navštívili, byly pro nás velkým poučením a zároveň příležitostí k tréninku. Jen páníček po ne příliš přesvědčivém pokusu o nácvik kousání začal zase vážně přemýšlet o tom, zda má vůbec cenu se ve všestranném výcviku o něco pokoušet…

16.10.2005 – Zkouška ZZZ. Neměli jsme svůj den, ale nakonec jsme zkoušku složili! Historicky první zkouškou, složenou na podzim, jsme získali oprávnění zachraňovat také v Česku. Nejlepšího výsledku ze šesti zúčastněných dosáhl plzeňský Kavkazák Pan Rasputin, na snímku s kamarády.
Páníček si vzpomněl, jak mu posledně rozhodčí na zkoušce ZM vytknul, že psa nevede na stopu na stopovačce, a tak to tentokrát (přestože normálně připíná stopovačku až u nášlapu) udělal. Výsledek se dostavil okamžitě: Monty od auta k rozhodčímu letěl po stopě, počkal si na hlášení a pak, zřejmě v domnění, že už jsme skončili a jsme na vycházce, obhlížel každý bodlák v okolí. Když nakonec přece jen dospěl až k figurantovi, označil ho opravdu výrazně. Problém byl, že nakrytí není ve zkušebním řádu uvedeno jako jedna z možností označení a asi by bylo přece jen lepší příště zaštěkat hned jak strejdu najdeme ;o(.

15.10.2005 – Zkoušky v ZKO. Zkoušky podle brněnského zkušebního řádu, kterých jsme se nakonec nezúčastnili, dopadly uspokojivě - z 12ti zúčastněných neuspěli pouze tři. Nejvíc nás zaujal Vlkodav (pes), kojící o přestávce pitbula. Nebo to byl pitbul v křeči, zakousnutý do jeho břicha? ;o)

14.10.2005 – Bundessieger–Zuchtschau 2005 Dortmund. Trošku jsme si prodloužili víkend a vydali se dobývat Německo. Letos bylo přihlášeno rekordní množství, více než 6213 psů a jedním z nich byl i náš Montík. Ve třídě šampionů jsme se umístili jako druzí s titulem Res.Anw.Dt.Ch. Ve třídě zvítězil plavý pes, šampion Německa (!) Hakim vom Völkerschlachtdenkmal a za námi jako třetí skončil černý šampion Německa a Holandska Biko van de Bremmerstee. Celkovým vítězem se stal znakatý pes Joker von Jesses Meute. Výsledková listina je zde. Tradičně jsme nechali foťák v autě, tak prosím omluvte nízkou kvalitu fotografií, dělaných telefonem.
Cesta zpátky byla celkem dobrodružná a málem skončila přenocováním v Krušných horách. Němci na nás nastražili množství nástrah, zvaných 'Umleitung'. Vcelku se nám ale tento výlet na 1200 kilometrů líbil.

27.9.2005 – 7:2 pro rozhodčího skončily zkoušky podle NZŘ v našem kynologickém klubu. Byli jsme s Montíkem přihlášeni do zkoušky ZM a prošli stopou i poslušností přes nepřízeň počasí a myšů, kteří si na stopovací louce udělali velkoměsto. Při obranách Monty pěkně vyštěkal, při ochraně psovoda se zakousl a rozběhl se za ním. O to více zamrzelo, že místo aby se zakousl do rukávu, figuranta předběhl a blokoval mu cestu. Můžeme se snažit dál :o(/

27.9.2005 – Taťka fešák. Podle zpráv, došlých z Německa zaznamenal Montíkův taťka Lux ( Eddy v. Julienhof ) další úspěch na speciální výstavě v Hohenrodě, kde získal titul NEJLEPŠÍ VETERÁN. Koukněte na fotku, nezdá se vám někomu podobný? ;o)

21.9.2005 – Elaphe longissima. Máme kamarády ve Stráži nad Ohří. Kamarádi žijí na krásném místě, obklopeni přírodou. Zatímco Monty vyhledal stín k odpočinku, my jsme přijali pozvání a jeli se podívat na jednoho z jejich pravidelných návštěvníků. A tak jsme měli poprvé v životě možnost zblízka vidět a podrbat si za uchem užovku stromovou. Škoda, že hrozí nebezpečí, že se právě přes dvorek našich kamarádů bude vinout dálnice (informace, kterou se naši kamarádi dozvěděli jaksi mimochodem a jako poslední) a přispěje tak, jak už bývá zvykem, ke zničení jedné z posledních lokalit výskytu tohoto krásného hada :o(

10.9.2005 – Závody v Chomutově Tak jsme se nechali vytáhnout na stopařský závod podle ZM, pořádaný ZKO Chomutov Březenecká, abychom si ověřili svoje kvality v oblasti stopování. Z Montyho–stopaře se však naneštěstí díky myšům dva dny před závodem stal Monty–lovec (máme podezření, že mu Mourek nebo Speedy líčili při některém z nočních rozhovorů, jak je vzrušující býti kočkou a on si to chtěl vyzkoušet). Asi hrálo roli i to, že jsme se dostali na stopy až ve 13:30 za poměrně pěkného vedra. S výsledkem 81 bodů (poslušnost 43, stopa 38=5.místo) bychom sice zkouškou prošli, ale raději budeme dál pilovat…

4.9.2005 – Mezinárodní výstava v Mladé Boleslavi Rozhodčí paní Jana Svobodová ohodnotila Montíkova brášku Cross Barryho známkou V4. Blahopřejeme k dalšímu úspěchu!

28.8.2005 – Radostná zpráva doletěla z Moravy. Montíkův bráška Rony získal na krajské výstavě v Brně od rozhodčího pana Řehánka ocenění V1, vítěz třídy. Gratulujeme!

26.8.2005 – Reportáž ze záchranářského soustředění v Ejpovicích je konečně na světě.

20.8.2005 – Bowling jsme si byli tentokrát zahrát v Třemošné. Hostili nás páníčci CB-ho a spolu s námi váleli favorizovaní Jindráci a majitelé naší Julinky a Axy. Nějak nám to šlo, a tak jsme skončili hned za Jirkou a Mirkem. Také ostatní se snažili. Večer probíhalo organizované koupání. Tedy vlastně jenom mužských účastníků klání. Dámy nás pozorovaly z povzdálí. A přitom to byla taková pohoda Vážně!
Cross Barry byl ve svém živlu, ukazoval nám výstavní postoj vleže, usmíval se čím dál víc, až ho to složilo ;o).

19.8.2005 – Reportáž z dovolené v Beskydech.

18.8.2005 – Reportáže z návštěv chovných stanic jsou na světě! Podívejte se.

6.8.2005 – 13.8.2005 Po stopách Petra Bezruče. Dovolená s chovateli v Beskydech byla plná sportovních výkonů, zajímavých setkání a aktivního odpočinku, spojeného s výrobou turistického značení pro psy. Celou dobu jsme aktivně podporovali domácí produkci, zejména podniku Božkov. Chystají se dvě nové reportáže! Po návratu domů jsme zjistili, že koťátka pěkně rostou a tloustnou, a tak dostala jména Mikeš a Tlustej Lojza. Nechcete koťátko? ;o)

30.7.2005 – 4.8.2005 Soustředění na vodě. Zúčastnili jsme se soustředění karlovarské a plzeňské záchranné brigády v Ejpovicích. Monty si bohužel zapamatoval z loňska zápach a rachot motoru člunu, kterým nás tam vozili rokycanští hasiči a tak naše práce na vodě sestávala jen z postupného navykání na člun. Po vodě jsme se vozili v tichém takzvaně služebním člunu, přiděleném nám svazem záchranných brigád zřejmě pro účely rekreace členů.
Protože se zúčastnili také kamarádi z brněnské brigády, vynikající stopaři manželé Marzyovi,snažili jsme se alespoň něco okoukat z jejich stopařské práce a pochytit nějaké rady. Monty vypracoval svou první dvouhodinovou a tříhodinovou stopu. Pokusíme se jeho schopnosti v této oblasti dál rozvíjet. Obrázky se zpracovávají.

23. – 24.7.2005 – Návštěva u chovatelů a na výstavě. Kuželky nás baví. Nevadí nám, že prohráváme, hlavně, když se můžeme pokochat tanečními kreacemi pana chovatele! Stejně ho jednou porazíme!
Svoji výpravu za sportem jsme spojili s návštěvou národní výstavy v Mladé Boleslavi, které se zúčastnil brácha Cross Barry. Móc mu to šlo a skončil jako Výborný 2 s titulem Res CAC u rozhodčího pana Nováka, čímž dokázal vyrovnanost celého C-vrhu. Gratulujeme!
Také koťátka Julinka a Jindra našla při té příležitosti nové domovy v Kyškovicích a Dolních Břežanech.
Víkend byl nabitý a byli jsme okouknout také velice nadějný vrh CHS von Philippsdorf, kde je volná poslední fenečka a poslední pejsek. Obrázky budou brzy následovat.

18.7.2005 – Zase marodíme. Letní vedra s sebou nesou různá úskalí v podobě onemocnění. Nám se zdálo, že se Montík přehřál a pak napil a z toho dostal kašel, nakonec se z toho vyklubala infekční laryngitida, která, jak se později ukázalo, nám dala všem docela zabrat.:o(

17.7.2005 – Kočičí D vrh Štístko má koťátka! Zatím víme jen, že jedno je zrzavé a druhé černobílé. Speedy se začal toulat a vrací se domů jen občas:o(

16.7.2005 – Letní kratochvíle To jsou hice! Chodíme si zaplavat vodě. Také trénujeme na cvičáku braní peška figurantovi a revíry, potom se nám dobře odpočívá.

13.7.2005 – Na návštěvě u kolegů. Byli jsme na návštěvě na cvičáku v Nejdku. Monty se na práci pekelně soustředil.

9.7.2005 – Obrázky z Kolína od Lexíka nám došly nějaké obrázky z Kolína, takže se můžeme pochlubit, jak vypadáme v akci :o)

1. až 3.7.2005 – sraz ve Žďárských vrších Opět jsme se setkali s ostatními pejsky z mateřské chovné stanice. Tentokrát v kraji Karla Havlíčka, ve Žďárských vrších na Luckém vrchu. Kromě příjemných posezení u ohně v přátelské atmosféře jsme se také náležitě vyblbli při různých činnostech od části povahového testu ze Švédska, přes kousání a vyhledávání v terénu a rozlišování předmětu (syrečku) až, samozřejmě, k výletům po okolí, spojeným s cirkusovými kejklemi.
Z jedenácti zúčastněných psů bylo 5 z vrhu C. Kromě nás dorazili všichni bratři: Cameron, Carlux, Cross Barry a sestřička Carisha z Německa. Potěšilo nás, že se všichni pejsci jeví jako vyrovnaní povahově i exteriérově, jak je vidět na obrázku. Další obrázky jsou v reportáži.

21.6.2005 Naše známá koza Kačenka nás pozvala na kukandu, abychom viděli, jak rostou její děti

17.6.2005 Čtvrtky odpoledne a neděle dopoledne máme vyhrazeny pro záchranářský výcvik. Tentokrát chtěl Monty zachraňovat hlavně Ajšu s Dustynou …

14.6.2005  – U dochtóra. Protože Monty v poslední době nejevil moc chuti k radostnému pobíhání po výstavních kruzích a tvářil se unaveně, odhodlali jsme se k provedení zdravotních testů. Výsledky jsou nadmíru uspokojivé: Játra, ledviny, zažívací trakt a srdce i štítná žláza jsou v pořádku, PRA/katarakta negativní!
Prostě pes (zdravý) jako řípa. Takže náš problém bude asi psíchologický…

12.6.2005  – Na cvičáku. Michalka Úlovcová nám pořídila pár obrázků ze cvičáku, abychom měli památku na to, jaká je Monty dravá šelma. Aktualizována sekce obrázky.

11.6.2005  – Zase jsme si váleli koule. Po hektickém začátku roku jsme trochu zvolnili tempo a v rámci odpočinku jsme přivítali milou návštěvu z Roudnice nad Labem. Při té příležitosti se uskutečnila odveta v bowlingu. Pro změnu jsme tentokrát opět prohráli ;o). Montík měl obrovskou radost, že se opět po čase setkal s kamarády, kteří mu pomáhali na svět a vůbec mu nevadilo, že mu strýček Jindrák chce sebrat morkovou kostičku. Také kocourek Jindra se seznámil s budoucími pánečky. Zdá se, že si padli do oka. Koťátka jsme překřtili na Emily, protože se narodila 22. května.

8.6.2005  – Nové přírůstky do rodiny. Jan a Jakub dostali kámoše: kapříky břicháčky Medarda a Slavoje. Pán ve zverimexu říkal, že budou pořád plavat u hladiny, jak to vypadá, musejí ale nejdříve absolvovat seznamovací návštěvy u všech skokanů, ropuchy a mloka v jezírku, a tak nemají čas na plnění jeho přání.

5.6.2005  – Euro Dog Tulln. Zúčastnili jsme se evropské výstavy v Tullnu. Kromě toho, že jsme se opět po delší době mohli setkat s našimi slovinskými přáteli, byli jsme také svědky triumfu českých psů. Kompletní výsledky jsou na stránkách rakouského klubu. Vzhledem k tomu, že Monty již po několik výstav vykazuje malou chuť k předvádění, rozhodli jsme se pro (doufejme) dočasné přerušení aktivit v této oblasti.

1.6.2005  – První fotky koťátek. Zbyškovým dětem je už týden a otvírají oči. Tady jsou první portréty: Profesorka Horáková (Julinka Fučíková), Profesor Horák (Julínek Fučík), Jindra a Sojka. Jak jste jistě pochopili, jména jsou pouze pracovní, podle toho, ke komu by asi měla koťátka jít a u sourozenců Horákových ještě není jisté, kdo je již zadán a kdo ne. Rodinka včetně mámy nejraději spí

28.5.2005  – Kousání v Kolíně. Se známými jsme se vypravili do Kolína vyzkoušet chování Montyho v cizím prostředí. Setkali jsme se se skupinkou zkušených i mladých a šikovných psů, z nichž někteří pojali nácvik obran velmi svérázně ;o), a také s miliony klíšťat, která jsme pak Montymu vybírali z kožichu ještě po týdnu.

21. – 22.5.2005  – Zase jsme jednou vyrazili do neznáma, abychom si vyzkoušeli, jak se Monty líbí v cizích krajích. Tentokrát nás lákalo Bodamské jezero , a tak jsme se přihlásili na dvojvýstavu v Sankt Gallen ve Švýcarsku. Spolu s námi na obou výstavách byli ještě Atos ze Starého Dvora a jeho brácha Art. Českému chovu jsme ostudu neudělali: První den u paní rozhodčí A. Cerne ze Slovinska naši pejsci obsadili první 3 místa, Atos získal tituly CACIB, CAC a BOB a Monty Res.CAC, Res.CACIB, druhý den u německého rozhodčího J.Krämmera byli všichni ohodnoceni známkou Výborný, Atos získal Res. CAC a Res. CACIB. Blahopřejeme!
Pro ty, kteří se chystají to také zkusit bude jistě užitečná informace, že získat titul CAC (Res CAC) není ve Švýcarsku až tak jednoduché: titul získá mezi vítězi tříd pouze jeden pes. Netrpěliví by pak navíc měli vědět, že nikdo z vystavovatelů nesmí opustit výstaviště před patnáctou hodinou. Na výstavě je ale bohatý doprovodný program, takže se při čekání nikdo nenudí. Reportáž se chystá.
Po návratu domů jsme zjistili, že se počet našich koček zdvojnásobil. Zbyšek porodila 4 překrásná koťátka , vrh má prozatímní název Švýcarská mise a zrzavé koťátko má dokonce už i jméno. Na počest budoucích majitelů jsme ho nazvali Jindra.

18.5.2005  – Přečetli jsme o hovawartech. Co si o hovawartech myslí Aura (ukázka z knížky Kinológyje aneb Auřina PROČ? dr. Ireny Sehnerové Proč je na světě hovawart

15.5.2005  – Když už se zúčastníme aktivit záchranných brigád, je taky potřeba občas složit nějakou tu zkoušku ;o). Tentokrát jsme otestovali zkušební řád IRO a se 181 body jsme obstáli s hodnocením „velmi dobře“. Zejména potěšitelný byl zřejmě i díky příjemnému deštivě – chladnému počasí dosažený výsledek stopy – 95 bodů. Na poprvé to docela ujde, ne? ;o)…
Clairmont si ale uvědomuje, že výsledku dosáhl za tiché podpory těch, kteří stojí za ním a nadšeného obdivu mládeže. Tak co říkáš, Monty, budeme pokračovat? :o). Škoda, že se nám to nepovedlo o půl roku dřív…

14.5.2005  – Klubová výstava v Kroměříži. Zase byl svod plemeníků a klubová výstava na které jsme nemohli chybět. Ve třídě vítězů jsme získali ocenění V3. Foto vítěze třídy vítězů Artura z Duhového kopce je zde, klubovým vítězem se stal Arnold z Kejvalky a vítězem plemene Sven Gasko Prim.

8.5.2005  – Jak jsme se byli proběhnout. U příležitosti Dne osvobození jsme se zúčastnili společně s karlovarskou a plzeňskou záchrannou brigádou kynologů vytrvalostních zkoušek. Montík v dobré pohodě splnil limit pro zkoušku VZ1 v čase 92 minut, tedy s hodnocením 'výborně'.

24.4.2005  – Po raz pierwszy w Polsce. Zkusili jsme, jak se vystavuje v další zemi. Na mezinárodní výstavě v Opole jsme se opět přesvědčili, že ve třídě šampionů je sice menší tlačenice, ale kvalitní konkurence. Tentokrát se na výstavě navíc vyskytlo abnormální množství plavých hovawartů, ta tak nebylo paní rozhodčí při rozhodování co závidět. Posuďte sami při pohledu na vítěze. Náš výsledek, ocenění výborný 3 nás v konkurenci kvalitních jedinců z Polska a Francie rozhodně nemrzí. Na výstavě se s námi zúčastnil také kamarád Ozi, který si ze své domoviny dovezl titul CWC. Blahopřejeme! Setkání se smečkou Eldorádo Lipí pro nás bylo velice inspirativní.

17.4.2005  – Na návštěvě v Letňanech. Zajímala nás reakce Montyho na cizího figuranta a prostředí, a tak jsme se vydali na výlet za kamarádem Kodym. Výsledkem jsou nějaké společné i samostatné fotky Montyho i Kodyho a zjištění, že musíme vyjíždět častěji a máme hodně co dohánět.
V rámci snahy o lepší přehlednost stránek jsme také trochu pozměnili design Mapy stránek a budeme rádi za názory p.t. návštěvníků ;o).

10.4.2005  – Výcvik pokračuje. Pokračujeme ve výcviku. Nezůstáváme s rukama v klíně a snažíme se využít každé chvilky ke zdokonalování. Jak jsme si včera ověřili v praxi, bude nutné také trochu prohloubit socializaci a snažit se Montíka mít více mezi psy, aby ho přešly choutky veřejně inzerovat svou probíhající pubertu.

9.4.2005  – Narozeniny tři roky a měsíc jsme oslavili výletem do Berlína. V konkurenci bylo 14 fen a 16 psů, z toho ve třídě šampionů, kam jsme se přihlásili i my, čtyři. O panu rozhodčím Michaelu Kunzem jsme po klubové výstavě rakouského klubu věděli, že je to rozhodčí přísný, ale také spravedlivý. Berlín byl pro nás tak trochu prubířským kamenem po neúspěchu na loňské výstavě v Lipsku, a tak nás velice potěšil výsledek V2, res.CAC. Anw.Dt.Ch. Z 30 zúčastněných zvířat bylo uděleno 9 známek Výborný, z toho bylo 6 psů. Výbornou byli hodnoceni všichni psi ze třídy šampionů (!).
Velmi pěkné třetí místo získala ve třídě mladých také fenka Sunny Gasko Prim
Na okraj ještě malá poznámka: Před časem jsme si na stránkách jednoho našeho známého Hovíka přečetli zajímavou glosu o tom, jaké jsou rozdíly mezi rozhodčími exterieru se zajímavým porovnáním dvou relativně brzy po sobě následujících posudků od jedné rozhodčí. Protože máme podobné zkušenosti, porovnáváme si pro zajímavost Montyho posudky, pokud narazíme na jednoho rozhodčího víckrát. Posudek od pana Kunzeho se až na jeden drobný detail takřka doslova shodoval s tím, který jsme od něj obdrželi vloni v červnu! Nutno ještě říci, že se nejedná o rozhodčího, který by dával stejné posudky všem posuzovaným zvířatům (typu 'Lepší v postoji než v pohybu'), a určoval pořadí podle blíže neurčitelného klíče.
Další cennou zkušeností pro nás je zjištění, že je nutno zlepšit Montyho kondici, aby byl poněkud vytrvalejší. Dlouhé zimní období bez pravidelných kondičních běhů je znát…

26.3.2005
Těsně před Velikonocemi se počet návštěvníků našich stránek přehoupl přes číslo 1000. Za necelé 3 měsíce je to celkem slušná návštěvnost. Děkujeme všem příznivcům a těšíme se na další hosty! *:o)

20.3.2005  – Jaro se probouzí. Jen co slezl sníh, objevili jsme první sněženky. Ihned po nich začaly vystrkovat své hlavičky krokusy. Zatím jich je jako šafránu, ale přibývají rychle Také kamarádi Jakub a Jan rybové se ukázali (v našem žaborybníčku úspěšně přežili druhou zimu) a brzy zaznamenali také první zdvořilostní návštěvu.
Navečer jsme si udělali výlet do Smolných pecí, abychom zjistili, jak umí vyrábět štěňata kamarád Gatys. Mimochodem, Brenta byla první hovawart, kterého jsme viděli zblízka ;o).

13.3.2005  – Jak jsme dostali nový kyblíček. Celostátní výstava ve slovenské Nitře ukázala, že zřejmě narozeninová bota (viz níže) je pro kondici našeho hovíka ta pravá dieta. Nebo, že by to způsobily ty správné boty a batoh (zasvěcení rozumí;o)) )? Každopádně máme obrovskou radost z toho, že jsme si po posledním fiasku trochu u našich slovenských kolegů napravili reputaci. Fotili jsme jako vždy sporadicky (ach ty nervy), takže máme jen foto malého potomka Persana Gasko Prim, který si zde odbýval svou premiéru a pár momentek.
Kompletní výsledky výstavy jsou na stránkách slovenského HWK.

11.3.2005  – Narozeniny+2 dny. Montík měl předevčírem třetí narozeniny.Protože byl páníček služebně mimo republiku, mohl mu popřát pouze telefonicky, montík za to projevil ihned po návratu vděčnost.Rozhodl se, že začne připravovat rodinu na příští roční období a začal tím, že se pokusil zkrátit páníčkovi botu. Následně se ale ke svým aktivitám nechtěl přiznat a tvářil se, že tady vůbec není. Skromnost je mu nade vše (mimochodem: hlava mu nevyrostla, to jen tak vypadá díky špatné perspektivě při focení – poučení pro fotografy amatéry).
K dárku, který dostal k narozeninám, se vrátíme v pravý čas ;o)

27.2.2005  – Lavinářské zkoušky. Na Božím daru se konaly zkoušky lavinářských psů dle IRO. Rozhodčí Vilda Babička měl opět „pěkné skóre“ – z pěti psů uspěli dva. Nutno čestně říci, že vyřazení vesměs nedosáhli požadovaného počtu bodů kvůli chybnému zahlášení schovaného předmětu (batohu), figurant byl vždy nalezen. Tímto za to děkujeme všem zúčastněným psovodům; přestože Montíkův páníček měl neustále tendenci se schovávat před tvrdým horským počasím a polehávat porůznu pod sněhem, vždycky ho našli ;o). Protože se nedá stihnout vše, byly pořízeny pouze 3 fotografie z jinak vydařené akce, která probíhala v přátelské atmosféře.

23.2.2005  – Změny na stránkách. Sekce obrázky byla minimalizována a jednotlivé reportáže byly přesunuty do samostatných sekcí, aby se ulehčilo návštěvníkům s vytáčenou linkou.

13.2.2005  – MV Brno. Tentokrát jsme se přihlásili do třídy šampionů. Po posledním výsledku panovala značná nervozita, ale nakonec Monty získal tituly CAC a Res.CACIB Tento CAC pro nás byl velice důležitý, pročež jsme odjížděli spokojeni, a to navíc i proto, že jsme se setkali se spoustou známých a atmosféra výstavy byla tentokrát na české poměry nezvykle přátelská.Že by to bylo způsobeno přestávkou mezi sezónami?Jen ten kruh mohl být větší…

12.2.2005  – Návštěvy u štěňátek. v sekci obrázky. Je pár obrázků z naší okružní cesty po štěňátkách z našeho okolí.

11.2.2005  – Drobné změny na stránkách. v sekci Chovatelské informace. Jde spíš o kosmetické' úpravy.

6.2.2005  – Asi se ptáte, kde vlastně máme ty avizované ryby – U nás je teď zrovna období, kdy jako každý rok Monty krásně voní kouřem (to z toho, jak se v okolních domech topí) a kdy bývá posypán stříbrným sněhovým popraškem. Naše dvě ryby Jakub a Jan jsou schované tady ;o).

5.2.2005  – byli jsme na návštěvě u štěňátek borderkolií. Pěkné, že?

3.2.2005 Chovatelské informace Vzhledem k tomu, že výbor klubu učinil další krok v utajování informací o chovných jedincích příkazem k odstranění kontaktů na chovatele z klubových webových stránek, jsem se rozhodl založit sekci Chovatelské informace. Zde jsou také nejaktuálnější dosažené výsledky. Doufám, že se časem nedočkáme omezení klubových stránek pouze na orientační informace o tom, kolik jedinců v jednotlivých barevných rázech je evidováno a kolik evidovaných členů klub má („s případnými dotazy se obracejte na příslušné OPCH..“) ;o(

31.1.2005  – Myši? Musím seriózně říct, že obvykle se u nás podobné příhody nestávají. Páníček si po 30 letech své jezdecké 'kariéry' konečně koupil k Vánocům nové jezdecké boty 'perka'. V záchvatu soucitu nechal psíky na chvilku schovat do předsíně před vánicí. Odměna přišla vzápětí: z jedné boty se málem stala jezdecká papuč. Jeden z pejsků (pravděpodobně Monty) opravdu miluje koně ;o).

31.1.2005  – reportáž ze soustředění lavinářských psů.

30.1.2005  – Není každý den posvícení. Výstavní sezonu jsme nezahájili nejšťastněji. Na mezinárodní výstavě v Trenčíně nás rozhodčí pan Hans Bierwolf ohodnotil známkou VD :o(. Vítězem se stal český pes Ozi Las Ksiezniczek . Snad se příště zadaří lépe  – nesmíme pro jeden neúspěch zahodit flintu do obilí. Rozebereme příčiny a pokusíme se příště dopadnout lépe.
Přes tento neúspěch se nám výlet vydařil, protože jsme měli možnost se cestou zastavit v Lanžhotě a poklábosit s naší kamarádkou Ájou Černou , která jak sama trefně říká je stejně „postižená PSEM“ jako my. Příjemně strávené odpoledne nás znovu přesvědčilo, že na rozhovor se stejně 'naladěným' člověkem není nikdy dost času. Pořídili jsme pár obrázků a mohli si podrbat za uchem legendárního Dynečka, obdivovat se, co vyrostlo z plyšáčka Floriána alias Kubíka, jaká slečna je už z Elišky a být přítomni u toho, jak Renynka s Blondýnkou společně pečují o G-vrh.Díky Ájo!

25.1.2005  – Fotky z výcviku. Pilně pracujeme na cvičáku a kamarádka Michalka nás zvěčnila při nácviku "vysílačky". Některé fotky ale vyšly tak, jako by měl páníček spíš od Siouxů druhé jméno Ten,který tančí se psy ;o). Monty se ale snaží, až při práci téměř padá na hubu', může si samou snahou překousnout jazyk' a hlavně má ze všeho náramnou legraci

24.1.2005  – Prvních 100 zvědavců si prohlédlo naše stránky! 30 z nich jsme sice určitě byli my sami, ale přesto jsme rádi, že nás občas někdo okoukne ;o)

15. – 21.1.2005  – Pozor, laviny! Na záchranářském soustředění na Špičáku si Monty zvyšoval vzdělání. Zachraňovali jsme rukavice, čepice i lidi z různých hloubek a učili se běhal za lyžemi, jakož i nedržkovat na jiné psy. Kolegové z karlovarské a plzeňské záchranné brigády kynologů na závěr úspěšně složili různé zkoušky. My musíme nejdřív projít vstupní zkouškou a za rok se možná pokusíme také. Páníček taky něco vyfotil, tak se těšte na fotky!

9.1.2005  – Příprava na soustředění. Byli jsme otestovat nové běžky na Božím Daru a zároveň jsme si jeli vyzkoušet, jaký bude Montíkův přístup k plánovanému lavinářskému soustředění na Šumavě. Výsledek: jedna zlomená hůlka, ztracená čepice a Monty málem uletěl  – to všechno asi za 2 hodiny ;o).

1.1.2005  – Testování blikačky. Montík dostal k Vánocům za účelem nočních záchranářských výcviků novou blikačku na obojek. Ve skutečnosti šlo o zadní světlo na kolo, které podle vyjádření prodavače mělo vydržet bez problémů zavěšení na psím obojku. Vydrželo asi 2 minuty a pak se rozpadlo; tak byl překonán časový rekord v ničení darů, který držela deka, již Monty dostal za účast na první výstavě (5 minut).

19.12.2004  – Byli jsme na výletě za turistickými známkami v horách Krušných a páníček nás trápil svou 'uměleckou' činností veselé Vánoce *:o)

12.12.2004  – Schůze záchranné brigády. Na schůzi karlovarské záchranné brigády jsme se seznámili s plánem akcí na rok 2005. Bude to náročné...

11.12.2004  – Návštěva v Kyškovicích. Na návštěvě u chovatelů jsme si pěkně zakouleli v roudnickém bowlingovém klubu. Přeborníkem se stal jednoznačně Jirka Jindrák

10.12.2004  – A je po výcviku. Montík onemocněl psincovým kašlem. Po dobré zprávě přijde vždycky studená sprcha :o(

5.12.2004  – MV Wels. Získali jsme šestý titul CACA ! Montík tak splnil podmínky pro přiznání titulu „Rakouský šampion“. Stal se tak historicky prvním českým psem , který tohoto titulu dosáhl