Zaskočili jsme si za kamarády do německého Kasselu, abychom se podívali na neteřinku Cairo Sideric Miks a taky trošku proto, abychom ukázali v zemi původu, jak má vypadat hovawart. ;o))
K našemu příjemnému překvapení nás v pátek nejen mile přivítali, ale ukázali nám také osmitýdenní štěňátka. Ihned jsme se na ně vrhli a intenzivně je celou dobu návštěvy socializovali.
Štěňátka si o tom evidentně myslela svoje a vůbec jim nevadilo, že na ně šišláme česky.
Za odměnu nás na oplátku pustila k večernímu obřadu krmení, který trval asi tak 3 minuty. Kdyby byly granule živé, nestačily by si ani uvědomit, že se na ně ty šelmy vrhly ;o)).
Nad vším blahosklonně bděla máma.
se ke strejdovi Montymu lísala a sváděla ho ke hře,
předvedla nám, jakou má nejoblíbenější hračku,
a nakonec se oddala poněkud zvrácenému odpočinku,
což Montík kvitoval úsměvem, plným porozumnění
Druhý den jsme se měli zúčastnit výstavy, pořádané jako poslední mezinárodní německá výstava před koncem roku.
Pro naše příznivce není tajemství, že se vyžíváme ve stressových situacích (jako například o hodinu opožděný příjezd do Mnichova), a tak jistě budou potěšeni zjištěním, že tentokrát jsme nikde nebloudili a na výstaviště dorazili včas.
Tentokrát jsme totiž provedli obměnu scénáře, a to tak, že jsme ztratili vstupní list. Asi máme někde doma černou díru. V době, kdy se ztratil, se objevil časopis, který jsme předtím tři měsíce postrádali :o).
Nakonec se ukázalo, že s Němci se dá dobře domluvit, takže jsme prolezli dovnitř, vyfasovali katalog a přihlásili se v kruhu.
Čekání, než přijdeme na řadu, nám krátila Cairo s ještě jednou kamarádkou, taktéž dovezenou z Čech, které nám předváděly, jak se umějí hezky postavit.
Setkali jsme se také ještě s jednou příbuznou - vnučkou taťky Eddieho Athenou Over the hill's
Oba naši konkurenti ve třídě se k nám zachovali gentlemansky a raději se nedostavili, a tak jsme celkem hladce postoupili do dalšího kola.
Nutno říct, že pan rozhodčí byl, jak je v Německu zvykem, docela přísný a mezi 23 zúčastněných jedinců rozdělil dohromady 6 výborných (z toho pouze jediné feně a pěti psům) - pro některé našince poměrně nečekaný výsledek, my ovšem už přece jen víme své a dokonce, poněkud masochisticky, máme takovéto rozhodčí raději.
Průkaz původu nám pořád nechtěli vrátit, prý až po definitivním posouzení a výsledku. Takže jsme ho dostali až v 16 hodin odpoledne. Přesto jsme měli radost. Výsledek CAC, Anw.Dt.CH, CACIB, BOB považujeme za dost slušný ;o)).
Tak, a slibujeme, že už letos nikam vystavovat nepojedeme! Jak jsme rok zahájili, tak jsme ho i skončili a to nám stačí.
A ještě perlička: mezi vystavováním jsme se byli vyvenčit a páníček si nevšimnul, že Montík si trochu připos.. tedy zašpinil kalhoty. O BOBa jsme tedy běhali ušmudlaní a přesto jsme vyhráli ;o)).
Na závěr si s ctěnými čtenáři trochu zalaškujeme při žertovném kvizu. Fandit nám taky přišla fenka Bentje, která je na následujících fotkách. Pozná někdo, co je to za plemeno? Schválně si zkuste tipnout v anketě anebo napište vzkaz do návštěvní knihy, ať se trochu provětrá! ;o))